Majetek odhadnutý na 152 miliard dolarů dělá ze zakladatele Amazonu Jeffa Bezose nejbohatšího muže novodobé historie. Ještě nikdy, co za posledních čtyřicet let časopis Forbes a následně i agentura Bloomberg monitorují nejbohatší lidi světa, neměl − ani při zohlednění inflace − žádný jedinec takové jmění. A při rychlosti růstu hodnoty Amazonu, který aktuálně s dalšími pěti giganty útočí na hranici  bilionové hodnoty, není vyloučeno, že se otřese i historický žebříček nejbohatších lidí světa. Vždyť jen od začátku roku 2018 hodnota Bezosova majetku vzrostla o více než padesát miliard dolarů. Bezosovi je přitom teprve 54 let a vzhledem k potenciálu svého podnikání může šéf Amazonu v horizontu jedné či dvou dekád aspirovat na nejbohatšího podnikatele dějin.

Tento titul si ve většině žebříčků uzurpuje německý středověký obchodník, těžař a bankéř Jacob Fugger. Ten v 15. a 16. století ovládl celoevropský trh s mědí a nashromáždil podle historiků jmění, které by v dnešních cenách odpovídalo více než 400 miliardám dolarů. K této hranici se v dnešním přepočtu blíží i bohatství ropného magnáta Johna D. Rockefellera, který se v roce 1916 stal historicky první osobou, jež dosáhla osobního jmění v nominální hodnotě jedné miliardy dolarů.

Zlatá éra před internetem

Devatenácté a začátek dvacátého století pak byly z dnešního pohledu obzvláště úrodné na tvorbu výjimečně obrovských majetků. Na nejbohatší podnikatele historie z této epochy aspirují i ocelář Andrew Carnegie, podnikatel Henry Ford nebo železniční magnát Cornelius Vanderbilt. Všichni se jměním, které po přepočtu na současné ceny přesahuje Bezosových 150 miliard. Svým způsobem tak lze konstatovat, že internet nastartoval druhou zlatou éru miliardářů.