Nedávné výročí prvního letu člověka na Měsíc bylo sice hodně nekulaté, ale i nekulatá výročí občas nutí k zamyšlení. Někdy dokonce více než kulatá, protože v hluku všeobecných oslav mají myšlenky sklon se vytrácet.

Program Apollo dnes budí spíš rozpaky než hrdost, protože patří generaci, která už z největší části odešla, a žádná z dalších nic aspoň vzdáleně podobného nepředvedla − dnešní lety na oběžnou dráhu, které se dost nadneseně říká vesmír, jsou cesty na vzdálenost z Prahy do Bratislavy. A jak to vypadá, dál to hned tak nebude, takže se chtě nechtě vynoří otázka, jestli tahle civilizace není za vrcholem. Dovedete si představit, že by po Kolumbovi nejméně další půlstoletí do Ameriky nikdo nevyplul?