V květnu uvalila vláda Donalda Trumpa cla na dovoz oceli a hliníku z EU, Kanady a Mexika. Unie dlouho neotálela a oplatila stejnou kartou, plus přidala některé typické americké produkty jako whisky nebo motocykly Harley-Davidson. Obchodní spor mezi USA a Čínou probíhá velmi podobně: po Trumpově prvním "výstřelu" přišla záhy identická čínská reakce.

Komentáře to většinou vykreslují jako spor mezi nepřítelem volného obchodu Trumpem a jeho zastánci. Ale vývoj ukazuje, že nepochopení volného obchodu panuje na obou stranách Atlantiku. Když Trump zavádí cla na ocel, chrání tím domácí ocelárny, ale poškozuje ostatní americké firmy a spotřebitele, kteří produkty z oceli kupují. Zavedením cel nevítězí USA, ale pár vybraných amerických firem. O to těžší je pochopit reakci EU. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker odsoudil cla jako "čistý protekcionismus". Záhy nato je však vyhlásila i EU. Rozhodla se dát dárek několika evropským firmám a poškodit spotřebitele zdražením dováženého zboží. Jaké principy tedy před Trumpem hájí?

Unie Trumpovo jednání legitimizuje. Společně s ním vykresluje cla jako děla ve válce, kterými jedna strana úspěšně střílí na druhou. Jenže skutečnost je jiná: cla jsou dělo, jež pobije více vojáků na své straně než na straně údajného nepřítele.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru