V Čechách vzniklo hned několik sítí pro IoT. V čem se liší vaše síť LoRaWAN například od sítě SigFox?

Sítě LoRaWAN a SigFox jsou si v něčem podobné, v něčem je u nich určitá odlišnost. Obě pracují ve frekvenčním pásmu 868 MHz, které je celoevropsky přiřazeno nízkorychlostním a nízkokapacitním datovým přenosům.

Nejdůležitější odlišností sítě LoRaWAN je, že umožňuje oboustrannou komunikaci. Díky tomu poskytuje nejen sběr dat z čidla, ale i možnost posílání informací do něj. To znamená, že je v síti LoRaWAN možná aktualizace firmwaru na dálku, rekonfigurace čidel a jejich chování, například jak často má posílat zprávy. Stejně tak může čidlo udělat na základě příkazu ve spojení s připojeným zařízením nějakou akci.

Vybudování infrastruktury IoT představuje vysokou investici. Kolik to bylo zhruba u CRA?

V tomto ohledu se bavíme o desítkách milionů korun na roční bázi.

Jaké je aktuální situace v otázce pokrytí sítí LoRaWAN? Bude nutné podobně jako v případě mobilních sítí dosáhnout téměř stoprocentního pokrytí?

Do budoucna určitě počítáme se stoprocentním pokrytím, protože jedním z nejtypičtějších použití sítí pro IoT na frekvenci 868 MHz jsou lokalizační aplikace a lokalizace jako taková vůbec.

V ČR momentálně pokrýváme zhruba o něco více než sedmdesát pět procent obyvatelstva, a to primárně na základě požadavků zákazníků. Výhoda oproti mobilním sítím GSM je hlavně v tom, že není zapotřebí zdaleka tolik bran a základnových stanic na pokrytí celé republiky jako v případě GSM, protože síť LoRaWAN jako taková umožňuje třeba ve volném prostoru zachytit signál až na desítky kilometrů od základnové stanice.

Jak je na tom IoT síť se zabezpečením?

Síť LoRaWAN má několikastupňovou bezpečnostní architekturu a zjednodušeně řečeno má i svoje vlastní šifrování jak na síťové, tak na aplikační vrstvě.

Na jakou zátěž je síť připravena? Analytici ve světě hovoří o miliardách připojených IoT zařízení do pěti let. Kolik jich zvládne LoRaWAN?

Takovým jednodušším pravidlem je, že jedna základnová stanice teoreticky pojme několik tisíc zařízení ve svém okolí. Pak už je aritmetika výpočtu poměrně prostá, tzn. kapacita sítě je tolik zařízení, kolik máme v síti základnových stanic, krát několik tisíc těchto zařízení a tento jednoduchý výpočet nám dá celkovou kapacitu sítě.

Ve kterých oborech firmy projevují největší zájem o řešení internetu věcí? Liší se nějak tuzemská poptávka od situace v zahraničí, resp. ve světě?

V CRA poměrně intenzivně spolupracujeme s aliancí LoRa Alliance, která sdružuje provozovatele sítí LoRaWAN. V současné době je těchto sítí ve světě přes osmdesát.

Největší zájem ve světě je zhruba podobný tomu, jak se situace vyvíjí u nás. Na prvním místě bych řekl, že jde o utilities (podniky veřejných služeb - elektrické podniky, plynárny apod.) a dálkové odečty. Druhou oblastí je lokalizace. Dalším směrem, který se momentálně velmi rychle vyvíjí, jsou aplikace, které se dají schovat pod heslo smart city, a pak různé environmentální záležitosti, které souvisejí s klimatem a počasím, jako například monitoring znečištění ovzduší, teploty, intenzity větru apod.

Nabízíte specifická řešení pro tzv. průmyslový internet věcí?

Pro věci, které jsou spojeny s průmyslem, se snažíme nabízet síťovou infrastrukturu a do samotných řešení si vždy bereme partnera, který dlouhodobě působí v dané oblasti průmyslu a který toto řešení vytváří. CRA zůstávají na úrovni poskytovatele infrastruktury.

Miloš Mastník (46)

vystudoval VŠE v Praze, kde v současné době i přednáší, a také University of Pittsburgh. Pozici obchodního ředitele v CRA zastává od října roku 2016. Jeho úkolem je řízení obchodních aktivit, včetně produktového managementu, podpory prodeje a zákaznických řešení, a také vedení marketingu a péče o zákazníky. V oblasti telekomunikací působí od roku 2000. Začínal v Českém Telecomu, řadu let zastával vedoucí pozice v GTS Czech a GTS Central Europe. Poté dva roky pracoval jako ředitel pro firemní marketing ve společnosti T-Mobile ČR a poslední dva roky před nástupem do CRA byl ředitelem pro obchod a marketing v ČD-Telematika.

Kromě toho jsme zahájili proces certifikace čidel. To znamená, že máme vlastní certifikační laboratoř, do které pouštíme čidla, jež chceme v naší síti provozovat. Tato čidla od nás dostávají certifikát pro použití v určité oblasti průmyslu, že jsou dlouhodobě funkční v naší síti LoRaWAN.

Služby IoT nabízíte ve formě balíčků. Můžete nám je popsat? Jaká je jejich cena?

Naše služba pro IoT se skládá ze čtyř komponent. Jednak jde o samotné čidlo, pak je to přenosová část, dále máme náš vlastní IoT cloud, který umožňuje sběr dat a správu sítě, a na konci je nějaká aplikace.

Pokud se však budeme bavit jen o síťové části, zde skutečně nabízíme balíčky, které umožňují předplatit si určitý počet zpráv. Zjednodušeně řečeno se teď bavíme o jednotkách korun měsíčně na jedno čidlo.

Jaké další služby máte v nabídce IoT pro zákazníky připraveny?

Jak už jsem se zmínil, v CRA se soustřeďujeme na čtyři vertikály, kde máme vytipováno, že je největší budoucnost, a kde zřejmě bude největší poptávka.

Pro end-to-end řešení máme připraveny služby pro dálkové odečty. Jde zároveň o oblast, kde v současnosti vidíme největší počet čidel, takže kompletně utilities.

Druhou oblastí jsou smart cities, kde zase máme například end-to-end parkovací aplikace a end-to-end řešení pro měření některých environmentálních stavových veličin, a poslední oblastí je průmysl.

CRA ve svých datových centrech již řadu let poskytuje cloudové služby. Zdá se, že v ČR, navzdory široké nabídce služeb, zatím ještě nenastal jejich boom tak jako v USA či západní Evropě. Jak vy vnímáte aktuálně situaci na našem trhu?

Mohu k tomu říci, že ze strany CRA nám naopak připadá, že boom v cloudových službách právě nastal. Cloudové služby nám totiž za poslední rok vzrostly v objemu příjmů o více než třicet procent, takže poptávku zaznamenáváme jako silně rostoucí. Soustřeďujeme se však na větší privátní řešení a nejdeme směrem, jakým jde například Amazon.

O jaké "XaaS" služby "jako servis" je momentálně u vás největší zájem? A jaké jsou nejčastější důvody pro přechod do cloudu?

Největší zájem je stále o poskytování infrastruktury jako služby (IaaS, Infrastructure as a Service), resp. o pronájem výpočetního výkonu.

Zpozorovali jsme dva základní druhy motivace zákazníků. V prvním případě jde o nepravidelné nároky na samostatný výpočetní výkon, kdy jsme schopni díky robustnosti našeho řešení vykrývat zákaznické požadavky tak, že zákazník nemusí dělat žádné zásahy do výpočetního výkonu.

Druhým základním případem jsou zákazníci, kteří potřebují operace s obrovským množstvím dat. Jsme přesvědčeni, že jde spíše o poskytnutí takovému zákazníkovi end-to-end zabezpečení. Dokonce i řada těch nejkonzervativnějších zákazníků, kteří jsou historicky z oblasti finančnictví, začíná přecházet do cloudu. Výhodou operátora jako CRA v tomto případě je, že kromě cloudu zároveň poskytuje i konektivitu a nad tím celým SLA (Service Level Agreement).

Jaký druh cloudových služeb tedy poskytujete a na jakých platformách?

Pro cloudové služby používáme v CRA dvě platformy, na kterých provozujeme tři cloudy. OpenStack využíváme pro mediální cloud, protože tato platforma je vhodnější pro práci s obrovským množstvím dat, která jsou spojena s naší částí broadcastingového byznysu, kde zabezpečujeme i platformu OTT, a HbbTV a streamování videa. Na OpenStacku zároveň běží i náš cloud pro IoT. Vedle toho máme CRA Business Cloud, kde provozujeme kritické služby na platformě VMware pro korporátní zákazníky.

Před pár týdny jste představili velkokapacitní archiv, který rozšiřuje nabídku vašich cloudových služeb pro ukládání dat. Čím se liší od vaší běžné nabídky zálohování a uchovávání dat?

Archiv, který jsme představili, je vhodný primárně pro zákazníky, kteří data nepotřebují on-line.

Vyvinuli jsme řešení, kde se data skladují tři měsíce v našem cloudu a po těchto třech měsících je zdvojeně přesouváme na páskové jednotky na dvě geograficky oddělená úložiště. Jsme schopni je na požadavek zákazníka do určité doby, například do 24 hodin, uložit zpět do cloudu, aby je měl opět k dispozici. Takové řešení je pro tento typ zákazníků výrazně levnější.

 

Rozhovor byl publikován v magazínu ICT revue.

Související