Tuzemský trh s výtvarným uměním, který je největší v novodobé historii, táhly v uplynulých letech k rekordům hlavně obchody s díly klasické moderny. Nyní podle odborníků nastává obrat: děl za mnohamilionové částky začíná ubývat a investoři obrací svůj zájem i k tvůrcům poválečným, či dokonce současným.

Roky 2016 a 2017 byly pro český byznys s uměleckými artefakty mimořádně silné: jen v aukcích s uměním předloni investoři a sběratelé poprvé utratili dohromady víc než jednu miliardu korun. Loni podle databáze Art+ aukční trh vzrostl o dalších téměř 13 procent na 1,4 miliardy.

Hospodářská konjunktura a nízké úrokové sazby přivedly na trh nové investory, hledající alternativy k tradičnímu zhodnocování peněz. Do sbírání umění se pustila i stále početnější skupina majetných podnikatelů, kteří už mají po třech desítkách let podnikání drahá auta a domy a obracejí svoji pozornost k disciplíně, která je exkluzivní a otevírá dveře k nové společenské prestiži.

Po zakladateli Novy Vladimíru Železném a jeho rodině či po někdejším šéfovi ČEZ Martinu Romanovi přichází vlna sběratelů, kteří dokonce chystají otevřít svá privátní muzea pro veřejnost. Patří sem například průmyslník Oldřich Šlemr, který se svým společníkem vybudoval Českou gumárenskou společnost a před třemi lety ji prodal za více než 31 miliard korun, nebo někdejší zakladatel skupiny Czech Coal Petr Pudil a další.