Theresa Mayová má jednu velkou zálibu. Jsou jí luxusní lodičky. Pozornost upoutala, například když si obula ty s leopardím vzorem. Jinak ale současná britská premiérka plně žije politikou, kromě módy už prý další koníčky nemá. Teď kolem ní přitom krouží spousta tvrdých kritiků, kteří jí jdou takzvaně po krku. Pokud ji svrhnou, může být v jejím životě najednou docela prázdno.

Mayová nemá děti a stávalo se, že jí to její odpůrci předhazovali. Bezdětnost ale sama o sobě nemusí být důvodem pro to, že se Mayová plně oddala politice. Také další žena, která vládne velké zemi Evropské unie, německá kancléřka Angela Merkelová, nepřivedla na svět potomky. Ale Merkelová se zajímá například o operu, fotbal, ráda zahradničí, chodí po horách, nepohrdne sklenkou červeného vína. Mayová žije čistě politický život.

"Nejsem showmanka, neobrážím televizní studia, nedrbu u oběda, nechodívám pít do parlamentního baru a své pocity si nechávám pro sebe. Zkrátka pracuji na úkolech, které jsou přede mnou," představila Mayová samu sebe, když před dvěma lety oznamovala svou kandidaturu na šéfku Konzervativní strany a britskou premiérku. Jako by připouštěla, že je vlastně tak trochu suchar, byť z této vlastnosti zároveň udělala svou přednost.

Na Brity to nejdřív zabíralo, Mayová v průzkumech drtila labouristickou opozici. Jenže to je minulost. Premiérka teď bojuje určitě největší zápas své politické kariéry. Útočí na ni nejen opozice, ale především velká část její vlastní Konzervativní strany. Server Politico ji označil za "zombie-premiérku". Co se stalo?

Nejlépe to asi vystihl bývalý vynikající fotbalista a dnes uznávaný fotbalový komentátor Gary Lineker. "Theresa Mayová si vstřelila nejhorší vlastní gól sezony," napsal milionům lidí, kteří ho sledují na sociální síti Twitter. Lineker takto komentoval výsledek předčasných voleb z loňského června, které vyvolala sama Mayová. Očekávala, že v nich její konzervativci výrazně uspějí a posílí svou do té doby těsnou většinu v Dolní sněmovně. Ale katastrofálně se přepočítala, konzervativci naopak většinu ztratili.

Kdo jde po Mayové

 

"Podle mě nikoho nenapadlo, jak zoufalou kandidátkou se Mayová ukáže být," reagoval politolog z University of East London Jeremy Gilbert. Upozornil tak na skutečnost, že za volební porážku konzervativců byla zodpovědná především sama premiérka, která v kampani vršila jednu chybu na druhou. Předložila například kontroverzní návrh, aby staří lidé platili takzvanou daň z demence, tedy vysoké částky za péči, kterou potřebují. Od té doby to s Mayovou jde z kopce.

Největším problémem je pro ni brexit. To vůbec není překvapivé − v Británii se shodují, že jednání o tom, jakým způsobem Spojené království odejde z EU, je pro britskou diplomacii a státní správu nejdůležitějším úkolem od skončení druhé světové války. Ukázalo se ale, že Mayová nemá dostatek autority na to, aby svou zemi sjednotila za jednoznačným postojem k brexitu. A kdyby jen svou zemi − nedokázala sjednotit ani vlastní stranu.

Abychom byli spravedliví − do značné míry to není vina současné premiérky. Brexit Británii rozpoltil. Drtivá většina politiků a ostatních společenských elit vůbec nepočítala s tím, že by Britové mohli v referendu před dvěma lety odchod z EU odhlasovat. V šuplíku neležel žádný plán, jak s takovou variantou naložit. Neměli ho dokonce ani ti politici, kteří vystoupení z unie podporovali, jak následně sami přiznali. Ti hlavní z nich se ale hned po referendu o moc vůbec nehlásili. Volba tak padla na Mayovou. V referendu byla pro to, aby Spojené království zůstalo členem EU. Do kampaně se ale příliš nezapojovala, a tak, když bezprostředně po oznámení výsledků rezignoval tehdejší premiér David Cameron, byla najednou Mayová političkou, která rozhádaným stranickým křídlům vadila nejméně.

Je Británie ještě velká?

Brexit je pro Británii naprosto zásadním úkolem. Musí se po více než 40 letech odpoutat od EU, svého jasně nejdůležitějšího obchodního partnera. Najít kompromis, jenž by co nejméně poškodil ekonomiku a životní úroveň Britů, ale zároveň vyhověl přání odpůrců unie, kteří šli do referenda s heslem "získáme zpět kontrolu", se ukazuje v podobě odchodu jako mimořádně složité. A to nejen proto, že na každé vyjednávání jsou potřeba dva, a ostatní státy EU tak budou nejdřív muset s britskými plány souhlasit. Pro Brity momentálně není hlavní překážkou postoj EU. Je jí neschopnost dohodnout se sami mezi sebou. Trvá to i více než dva roky po referendu.

Brexit Spojené království, tuto tradiční demokracii se stovkami let zkušeností s veřejnou debatou, hluboce rozdělil. "Je tragické sledovat, jak se Británie po referendu propadla do chaosu. Bývala to země, která vedla svět. Teď nedokáže zařídit vedení ani sama sobě," povzdechl si bývalý švédský premiér a ministr zahraničí Carl Bildt, jinak známý svým vřelým vztahem ke Spojenému království.