Nacionalistické tendence představitelů světových velmocí, například heslo amerického prezidenta Donalda Trumpa "America First", společně se siláckými řečmi a pokusy o návrat protekcionismu vyvolávají dojem, že národní státy zůstávají nejmocnějším hráčem na poli mezinárodních vztahů. Ovšem opak je pravdou. Jak jsou některé vlády bezmocné vůči globálním společnostem, ukazují například firmy Apple nebo Google a jejich úspěšné vyhýbání se placení daní v plném rozsahu. Známé jsou také například intervence tabákových obrů proti pokusům o zobrazování odpudivých obrázků na cigaretových krabičkách, které mají za cíl odrazovat lidi od jejich koupě.

Že stát přestal být výlučným aktérem v globálním dění a korporace už nejsou pouhými účastníky, což ostatně dokázala schůzka Trumpa a šéfa Tima Cooka o dopadech obchodní války s Čínou, ilustruje žebříček finančních výnosů světových zemí a velkých korporací vytvořený serverem The Conversation. Sice ukazuje, že se na prvních devíti příčkách stále drží národní státy v čele s USA, Čínou a Japonskem (Evropská unie by byla na vrcholné pozici, pokud byla brána za jednotnou politickou entitu). Pak už ale začínají nejbohatší korporace předbíhat čím dál tím větší počet zemí. Soukromých firem v TOP 100 je celkem 71, z čehož je 27 amerických a 14 čínských.