Když se ptám zakladatelů českých start-upů, která osobnost je inspiruje, padají různá jména. Jedno však zaznívá "o parník" častěji než ostatní. Ano, pokud tipujete Elona Muska… je to správně. Amerického byznysmena původem z Jižní Afriky je snadné obdivovat. Vyrábí krásná elektrická auta, na která jsou podobně jako za socialismu pořadníky, a tradiční automobilový průmysl, konzervativní a sebejistý, donutil dělat "psí kusy". Má i velké sny, konkrétně o vesmíru, a slíbil dopravit první lidi na Mars. Dost možná se mu to podaří dřív, než Praha otevře čtvrtou trasu metra.

S nečekanými řešeními však přichází i v dalších oborech, třeba právě v hromadné dopravě. Tu na delší vzdálenosti chce nadzvukově zrychlit Hyperloopem, městským ulicím Los Angeles, ucpaným auty, mají zase pomoct podzemní tunely. Nové projekty startuje s šarmem a lehkostí, o jakých si my průměrní pozemšťané můžeme nechat zdát.

Líbí se mi anekdota, kterou mi líčil jeden programátor. Že Elon Musk je mimozemšťan, kterého tu jeho kolegové kdysi "zapomněli", a on teď dělá všechno proto, aby se dostal domů. Takže než nasedne do obří rakety SpaceX a definitivně odletí, musíme jeho potenciálu co nejvíc využít.

I proto "ufounovi" Elonovi leccos odpustíme. Že má trochu neuspořádaný osobní život, že byznysové výsledky jeho firem jsou mnohem skromnější než jejich velkolepá image a − to hlavně − že ne úplně dobře zvládá kritiku.

Jakoukoli negativní zmínku o svých projektech bere jako osobní, záštiplný útok. Když v květnu po oznámení čtvrtletních výsledků firmy Tesla odpovídal na otázky investorů a analytiků, v jeden moment vybuchl: "Sorry, ale nudné a otravné otázky mě nebaví. Položte další!". Akcie se druhý den propadly o pět procent.

A když ho dál kritizovala média, neudržel nervy na uzdě a o dva týdny později napsal na Twitter: "Problém s novináři je ten, že jsou pod tlakem mít co nejvíc kliků a reklamních peněz, jinak dostanou padáka. Složitá situace vzhledem k tomu, že Tesla neinzeruje, ale automobilky a obchodníci s fosilními palivy jsou mezi největšími inzerenty na světě."

Po slovní přestřelce s novinářem, který ho přirovnal k Donaldu Trumpovi, přitvrdil: "Vytvořím server, kde bude mít veřejnost možnost hodnotit pravdivost jakéhokoliv článku a sledovat v čase skóre důvěryhodnosti každého novináře, editora a publikace. Přemýšlím, že ho pojmenuji Pravda."

Jenže srovnání s Donaldem Trumpem je trefné. Tedy co se týče používání Twitteru. Oba mají ohromné publikum (Trump 53 milionů a Musk 22 milionů followerů), oba tweetují mnohokrát denně a především zde oba velmi otevřeně a intenzivně ventilují své emoce.

Když před pár týdny sledoval celý svět snahu o záchranu malých thajských fotbalistů v zatopené jeskyni, Elon Musk přišel s plánem na záchranu a nabídl miniponorku, kterou sestrojili speciálně k tomuto účelu inženýři z Tesly a SpaceX. Bohužel se ukázalo, že ji k záchraně použít nelze. Elon Musk na místo dorazil osobně. A jak už to bývá, kromě uznání se mu dostalo i kritiky, že lační po popularitě a že jeho akce s ponorkou byla pouhý laciný pokus o bezplatné PR.

A Muskovi zase "bouchly saze". Byť kritika nebyla nijak intenzivní. Jedním z kritiků byl ovšem potápěč, který k záchraně Thajců reálně pomohl. Ve víkendové dávce vzteklých (a později smazaných) tweetů ho Musk nazval "pedo", tedy pedofilem.

Muskovi věříme, že chce zachránit svět a že spousty věcí dělá právě proto. Je vysoce inteligentní, po všech stránkách úspěšný, a navíc dobře vypadá. Proč se tedy v některých momentech chová tak hloupě a lacině? Proč se chová jako Donald Trump? Přitom Muskovi největší obdivovatelé se rekrutují právě z těch, kteří současného prezidenta nesnášejí. O to větší musí být jejich zklamání v okamžiku, kdy se Trumpovi podobá.

Muskovy akcie jsou na sestupu. Skoro to vypadá na ukázkový příklad, že i z hrdiny se může stát padouch. Musk pro to dělá celkem dost. Ale třeba už zítra tenhle "ufoun" vytáhne z rukávu další eso… a my mu zase vše odpustíme.