Mrtví leželi… (dejme tomu po bitvě na bojišti). Na pohled není na té větě nic závadného − pokud jste ovšem po celou základní školu zápolili s češtináři jako já, tak vám nemůže nezpůsobit škodolibou radost, protože popírá shodu podmětu s přísudkem. Jsou snad mrtví rodu životného? Z hlediska češtináře ano, z hlediska zdravého rozumu ne. Leda že by měli/měly povahu Schrödingerovy kvantové kočky, která je živá i mrtvá zároveň. Anebo že by to byli nemrtví vstávající z hrobů v hororech?

Čeština je bezesporu úžasný jazyk umožňující vyjádřit myšlenku přesněji než leckterý jiný. Když si ještě k tomu přidáme chemické názvosloví vytvořené Emilem Výtočkem (1872−1950), pak nezbývá než smeknout: názvy sloučenin vyjadřující jejich složení − který jiný národ to má?