Jen 85 nebankovních společností dostalo licenci od České národní banky opravňující k poskytování spotřebitelských úvěrů. Dříve jich půjčky nabízely stovky. Firmy, které chtěly i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru v oboru zůstat, musely splnit řadu požadavků od minimální výše kapitálu přes důvěryhodnost a odbornou způsobilost až po přednastavení pravidel pro jednání se zákazníky.

"Správní řízení trvalo 442 dnů a ČNB jsme předložili 148 dokumentů, které popisovaly naši společnost, její procesy, pravidla a organizaci," popisuje právník Roman Loučka ze společnosti Zonky, která se specializuje na peer to peer půjčky. A podobně zdlouhavé bylo řízení i pro další nebankovní poskytovatele úvěrů. Drtivá většina z nich licenci opravňující zůstat v oboru získala více než rok od podání žádosti.

Administrativní kolečko mělo rozlišit mezi legálními poskytovateli nebankovních půjček a mezi těmi, kteří stojí mimo zákon. České národní bance, která kontrolu nad nimi převzala od České obchodní inspekce, pak také mělo usnadnit orientaci na trhu. Přesto nekalé praktiky nebo takové, které stojí na hraně dobrých mravů, z trhu úplně nezmizely.

Nebezpečí z internetu

Už koncem června, tedy necelý měsíc od konce pře­chodného období, které měly nebankovní společnosti na získání licence, Česká národní banka varovala před neoprávněnými internetovými nabídkami půjček. Podle centrální banky se jedná většinou o úvěry zajištěné směnkou. Inzerenti neuvádějí svoji identitu nebo ji záměrně skrývají. Nejde tak ověřit, jestli jde o podni­katele s licencí. Požadují platby poplatků předem a nepřiměřené záruky. "V internetovém prostoru se vyskytuje mnoho takových," popisuje aktuální situaci mluvčí ČNB Dita Vejnárková. Stopa inzerentů vede zpravidla do zahraničí, často mimo Evropskou unii. Z tohoto důvodu je pravděpodobnost, že by lidé získali zpět peníze zaplacené před poskytnutím spotřebitelského úvěru, velmi nízká. Česká národní banka ani nemá právní nástroje na to, aby dosáhla odstranění neoprávněných nabídek z webu.

Před nabídkami půjček, které jsou na samé hraně zákona, nebo se ho dokonce otevřeně snaží obcházet, varuje také nezisková organizace Člověk v tísni. Někteří poskytovatelé se podle ní žadatele o úvěr snaží zmást dvojími sazbami. "Inzerují relativně příznivou úrokovou sazbu, ale ta platí pouze za předpokladu, že klient dodrží všechny podmínky ohledně splácení. Pokud se dostane do potíží, tak mu vedle zákonných sankcí společnost podle svých obchodních podmínek naúčtuje dramaticky vyšší standardní sazbu," popisuje analytik Člověka v tísni David Borges. Standardní sazba bývá podle něj v porovnání s bonusovou zpravidla dvojnásobná. A někdy stoupá až k 800 procentům ročně.