Málokterá firma může říci, že na jejím začátku byla plíseň na nohou. Společnost Skinners Technologies se zrodila právě díky ní. Její spoluzakladatel Petr Procházka trávil před čtyřmi roky letní měsíce na brigádě v Norsku a jeho kamarád kvůli špatně větrající obuvi chytil tento neduh. Aby se ho zbavil, chodil po ulicích jen v ponožkách. Jenže ty se mu brzy prošoupaly. Procházka mu chtěl pomoci a ponožky vyztužil zbytky jakési izolace, kterou našel na stavbě blízko kolejí, kde bydleli. Zrodily se tak ponožkoboty. Podrážka chrání nositele před všemi nástrahami, s nimiž se mohou jeho chodidla venku potkat. Látkový vršek pak zase zajišťuje vzdušnost a prodyšnost. Člověk se tak cítí, jako by se procházel bos, přitom se nemusí bát, že šlápne na střep nebo žvýkačku.

"Říkal jsem si tenkrát, že to už někdo musel vymyslet," vzpomíná Procházka. Když se vrátil z Norska obohacen o − jak se později ukázalo − milionový nápad, začal prohledávat nejrůznější patentní dokumenty. Chtěl se ujistit, že pokud začne s výrobou ponožkobot, nikdo po něm v budoucnu nebude chtít peníze. "Existují patentní trollové. Zaregistrují si nápad, který je třeba jen na papíře, a doufají, že ho od nich koupí nějaká velká korporace nebo že potom budou moci vysoudit nějaké peníze. Naštěstí jsem koncept ponožkobot téměř nenacházel. Rozhodně ne v takové podobě, aby po nás někdo něco mohl vymáhat," říká.

Vyloženým unikátem ovšem ponožkoboty nejsou. Zapadají do trendu takzvané barefoot obuvi, která má co nejvíce evokovat pocity z chůze naboso. Například sportovní gigant Nike vyrábí běžecké "boty", které mají evokovat pocit sportování bez obuvi. Mezi další možné konkurenty firmy Skinners se mohou zařadit třeba i "prstové" boty Vibram.

"Hodně lidí ponožkoboty nosí třeba do posilovny. Nedávno se nám taky ozvali surfaři z Austrálie, že přestali nosit neoprenové boty do vody, protože jim více vyhovují právě ty naše," přibližuje zákazníky brněnský podnikatel.

Po návratu z Norska pracoval Procházka jako konzultant. Po nocích v garáži ale vytvářel první prototypy ponožkobot.

Podrážku ponožkobot tvoří speciální polymer. "Maturoval jsem z biologie a chemie. Byly mi tak jasné nějaké základní principy," osvětluje vystudovaný právník Procházka. "Když jsem začal pracovat na prvních prototypech, nechal jsem si poslat domů směsi různých polymerů a v garáži pak testoval, který druh by byl pro mě nejvhodnější," popisuje hledání vhodného materiálu.

Před klíčovým pobytem v severské zemi pracoval Petr Procházka jako advokátní koncipient. "To jsem dělal jenom pár měsíců, nějak jsem se v tom nenašel. Tak jsem dal výpověď a jel na léto pracovat právě do Norska." Po návratu chvíli pracoval jako konzultant, v hlavě už ovšem nosil nápad na výrobu ponožek s podrážkou. Ve dnech volna pak v garáži vytvářel první prototypy.