Schopnost zadržovat vodu česká krajina ztratila. Rychle se přehřívá, v lesích a na zemědělské půdě se špatně hospodaří. Vědci z České limnologické společnosti v otevřeném dopise určeném hlavně politikům upozorňují, že se problémy s vodou a suchem v Česku dostatečně neřeší. Stát už má od loňska koncepci proti suchu, slíbil investovat desítky miliard korun.

"Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách," uvedli v dopise, o němž v neděli informovala ČTK. Limnologická společnost (limnologie je věda o kontinentálních vodních útvarech) sdružuje více než 200 odborníků z univerzit, výzkumných ústavů i podniků spravujících vodní toky.

Vadí jim, že stávající opatření neberou v úvahu krajinu jako celek, ale řeší jen dílčí věci − například potoky, přehrady či lesy. Podle předsedy České limnologické společnosti Martina Rulíka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci česká krajina stále doplácí na změny v zemědělství po kolektivizaci v 50. letech. Tehdy se odvodňovaly podmáčené půdy, rovnala koryta menších toků a na těch větších se stavěly jezy.

Menší řeky a potoky byly uměle narovnávané a mnohde vybetonované a voda jimi rychle odtéká. "Ztratí tak kontakt s podzemní vodou," uvedl vědec. Narovnané vybetonované potoky a říčky nemohou svou energii uplatnit v meandrech, proto se v nich rychleji vymílá dno a tok se zahlubuje. Voda tak krajinou proteče nepřirozeně rychle, což má vliv i na stav podzemních vod. "Příkladem je Morávka u Frýdku Místku, která má zahloubení devět až jedenáct metrů," vysvětlil Rulík.