Dovolená v Turecku je pro Čechy rok od roku výhodnější. Zatímco před rokem tam stálo jedno pivo v přepočtu zhruba 45 korun, dnes je skoro o desetikorunu levnější. Je to důsledek rychlého oslabování turecké liry − ta se letos vůči dolaru propadla zhruba o pětinu. A i když stoupá také inflace, tedy i ceny v obchodech a restauracích, propad měny je ještě rychlejší. Zahraniční turisté sice mohou mít radost, otázkou ale je, jestli se Turecko neřítí do vážných ekonomických problémů.

Varuje před nimi i ratingová agentura Fitch, která kvůli tomu snížila hodnocení spolehlivosti tureckého státního dluhu. "Důvěryhodnost ekonomické politiky se v posledních měsících zhoršila a vývoj po červnových volbách zvýšil nejistotu," upozorňuje Fitch.

Světové trhy šokovalo, že prezident Recep Tayyip Erdogan jmenoval ministrem financí svého zetě Berata Albayraka. Ten nemá s řízením ekonomiky zkušenosti a je obecně považován za někoho, kdo bude pouze plnit prezidentovy pokyny. Není tak pravděpodobné, že by se chystal podniknout kroky v zájmu omezení 15procentní inflace a rychlého propadu měny.

Sultán Erdogan

Neomezený vládce

V Turecku od začátku července platí změny, které občané loni těsnou většinou schválili v referendu.

◼ Prezident Erdogan díky nim výrazně posílil své pravomoci.

◼ Turecko tím přešlo k prezidentskému systému, úřad premiéra byl úplně zrušen.

◼Podobný model funguje například ve Spojených státech.

◼ Erdogan se pustil do rozsáhlých čistek, které odstartoval po předloňském nepovedeném pokusu o puč, kterým ho chtěla odstranit část armády. Podle kritiků zasáhl nejen proti pučistům, ale i proti legitimním kritikům a opozici či proti nezávislým médiím nebo akademikům.

◼ Podle oficiálních údajů bylo uvězněno nebo vyhozeno z práce zhruba 180 tisíc lidí, vesměs státních úředníků, soudců, novinářů či vojáků.

◼ Podle Erdogana jde o stoupence v exilu žijícího klerika Fethullaha Gülena, kterého prezident označuje za strůjce puče.

◼ Kritici ale tvrdí, že obvinění proti konkrétním osobám jsou v řadě případů smyšlená.

 

18 procent

Téměř tolik je teď základní úroková sazba turecké centrální banky. Na zkrocení inflace to přesto nestačí.

Turecké firmy mají dluhy v cizích měnách skoro za 300 miliard dolarů, tedy přes 6,6 bilionu korun. A oslabování turecké liry jim splácení dluhů prodražuje. Prezident Erdogan přitom tvrdě vystupuje proti zvyšování úrokových sazeb, což by byl krok, který by oslabování měny nejspíš zvrátil. Díky novému prezidentskému systému, který mu dal další zásadní pravomoci, má Erdogan přímý vliv na politiku centrální banky, která má výši úrokových sazeb na starosti.

Albayrak v roli ministra financí bude politiku svého tchána nejspíš oddaně podporovat. Nasvědčují tomu jeho výroky z minulého měsíce, kdy tvrdil, že propad turecké liry je dílem machinací "zahraničního původu". Odmítá připustit, že Turecku hrozí ztráta důvěry zahraničních investorů, které znepokojuje neochota Ankary bojovat s rostoucí inflací.