Před deseti lety touto dobou zažíval svět obavy smíšené s uklidňováním, že vše nakonec dobře dopadne a ekonomická krize kvůli přehřátému hypotečnímu trhu v USA nehrozí. Šlo o bláhové přesvědčování. Napětí v globálním bankovnictví vyvolané tím, že úvěry na dům či byt mohl v Americe i dalších zemích dostat takřka každý, přerostlo kritickou mez. V září 2008 zkrachovala jedna z největších amerických investičních bank Lehman Brothers. Příčinou byly cenné papíry známé pod zkratkou CDO. Původně měly hodnotu mnoha miliard dolarů, nakonec se ale kvůli nespláceným hypotečním úvěrům staly bezcennými.

Začala globální finanční krize. Přestože se s jejími následky stále potýkáme, k celkovému kolapsu ve stylu velké hospodářské krize před druhou světovou válkou nedošlo. Na pomoc vyrazily centrální banky v USA, Evropě, Japonsku, Anglii i v dalších státech. Do žil finančního světa začaly pumpovat nové peníze v podobě mimořádně levných úvěrů. K překvapení mnohých se toto opatření zprvu do inflace nepromítlo. K obvyklým zákonitostem, podle nichž růst objemu peněz v ekonomice povzbudí poptávku a přinese zdražení zboží a služeb, se svět začal vracet teprve nedávno. Inflace je v rozvinutých zemích, včetně České republiky, stále velmi nízká. Jinak je to ale se subjektivně vnímaným růstem cen, který ve stejném období zažil každý z nás a různými způsoby.

Osobně je pro mě rozdíl mezi statistikou a růstem výdajů z rodinného rozpočtu nejpatrnější na našich letních dovolených na Krétě. Pád Lehman Brothers jsem totiž sledoval právě odtamtud. Jen vítr meltémi, vanoucí od severně ležícího souostroví Kyklady, chladil stále horké zářijové slunce a mé rozrušení z rozjezdu globální finanční krize. Od té doby jsem se s rodinou na Krétu vrátil ještě třikrát – v letech 2012, 2013 a také letos. Naším cílem bylo pokaždé stejné místo, které cestovní kanceláře nenabízejí, a tak si letenky i ubytování objednáváme sami. Díky tomu mám dobrý přehled o vývoji těchto cen během celé dekády, kterou kromě globální finanční krize poznamenaly také dluhové otřesy v Řecku a dalších státech Evropy.

Podle Mezinárodního měnového fondu měla meziroční míra inflace od roku 2008 v rozvinutých zemích, mezi které kromě Česka patří i Řecko, tempo v průměru 1,5 procenta. Její srovnání s pohybem cen letních dovolených pro jednu rodinu je tak trochu srovnání jablek s hruškami. Protože jde ale o skutečně vnímaný pohyb cen, beru následující čísla jako ukazatele toho, že slovy známé písně "statistika nuda je, má však cenné údaje."

Inflace v rozvinutých zemích

Zatímco za jednu letenku z Prahy do krétského hlavního města Heráklion a zpět jsem v září 2008 zaplatil zhruba osm tisíc korun, letos to bylo o 40 procent více. Ještě větší rozdíl byl mezi současnou cenou a částkou, kterou jsem za stejnou letenku dal v létě 2013. Ta letošní byla dražší o 82 procent. Jedna noc v apartmánu pro čtyři osoby nedaleko pláže vyšla před deseti lety na 70 eur a před pěti lety na 69 eur. Letos ceny stouply na 80 eur. Současné ceny jsou tak proti letům 2008 a 2013 vyšší o 14, respektive 16 procent.

Zbývá vám ještě 40 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se od roku 2008 měnily ceny ubytování ve srovnání s letenkami?
  • A co je příčina takového rozdílu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se