Každou zimu procestuje kus milované Asie, loni však udělal výjimku. Kamarád ho pozval do Kolumbie. Za měsíc od telefonátu už vystupoval v El Doradu, na letišti v Bogotě.

Na cestu se Petr Adam vydal se znalostmi běžného turisty, s ujištěním, že od roku 2012, kdy se tamější vláda s drogovou mafií poměrně vypořádala, je v zemi bezpečno: rapidně ubylo i únosů turistů a při dodržování základních bezpečnostních pravidel je to vcelku bezpečná destinace.

Brzy pochopil základní pravidlo: nešetřit. Zejména na ubytování − to lacinější, v horší čtvrti, přináší větší pravděpodobnost, že se může něco stát. "Na bezpečnost se tam velmi dbá, hlídá se všude, oplocené je všechno včetně činžáků. Ty mají ještě soukromou ochranku, společnou tak pro tři čtyři domy. Mříží je všude taky dost, v problematičtějších oblastech jsou zamřížované i trafiky, noviny nebo cigarety vám podávají skrz mříže," říká Petr Adam.

V Kolumbii se nikdo nenudí. Nabízí přírodní krásy, koupání v Karibiku i barvy, vůně a melodie metropole Bogoty.

Když si však připlatíte a vyhledáte bezpečnější čtvrť, můžete chodit ven i po setmění. Nejlépe však aspoň ve dvou. A i tak je dobré držet se zásady, jak mu radil kamarád, který strávil v Jižní Americe přes deset let a několik přepadení zažil na vlastní kůži, že jdete-li po chodníku, držte se raději více u silnice než u zdí domů. I když… "Ještě před pár lety tam bylo nejvíce vražd z jedoucích motorek. Jako v akčním filmu: jdete po chodníku nebo sedíte v autě a čekáte na zelenou, přijede k vám motorkář se spolujezdcem, ten vyndá pistoli a… je konec. Vypátrat pachatele bývalo téměř nemožné. Od jisté doby tak musí mít všichni cestující na jednostopých vozidlech poznávací číslo i na přilbě. Pro snadnější identifikaci."

Co víme o Kolumbii?

◼ Kolumbie se jako jediná země Jižní Ameriky dotýká obou oceánů – Atlantského a Tichého. Počet obyvatel dosahuje téměř 50 milionů. V zemi do roku 2012 probíhala válka mezi vládou a drogovými kartely. Jen málokterá země světa nabízí na svém území kombinaci tolika ekosystémů: nepropustný tropický deštný prales, vrcholy a průsmyky vysokohorských And i oceánské pobřeží. V Kolumbii existuje 56 národních parků a nesčetné množství chráněných oblastí, zabírajících téměř 12 procent celkového území. Ochrana se vztahuje i na moře, o čemž svědčí národní park Tayrona či mořský národní park Corales del Rosario.
◼ V druhém největším městě Cali, městě salsy, s mnoha tančírnami a bary, se vždy poslední měsíc v roce pořádá festival Feria de Cali.

Překvapivě bezpečné je cestování veřejnou dopravou. Jen je dobré být obezřetný: držet ruku v kapse na mobilu, stejně tak na batohu či tašce. Každá nepozornost může zkomplikovat život.

Autobusy jezdí v nadzemních koridorech. Stačí si koupit a nabít kartu. Stejně tak Petr Adam doporučuje pořídit si místní telefonní kartu, aplikace WhatsApp i Facebook − mezi Kolumbijci velmi oblíbené − jsou zdarma.

"Ostřejší" situací je cestování mimo město. "Jakmile vyjedete autobusem do hor, musíte si zvyknout na občasné kontroly: nastoupí voják se samopalem a přepočítá cestující, zda jsou stále všichni. To je důsledek častých únosů turistů zejména v horských oblastech. Teď už se to prý téměř neděje."

Velkým překvapením byla pro Petra Adama přesnost, s jakou autobusy jezdily. "I když jsem si musel v Kolumbii první dny zvykat, podobně jako ve většině zemí v této části planety, že co se řekne dnes, zítra už neplatí, tamní jízdní řády fungovaly znamenitě. Vlaky i autobusy jezdily na minutu přesně."

jarvis_5b472a67498e8cf817090147.jpeg
Pouliční umělci ve městě Pereira, které již „ochutnává“ výhody turistického ruchu.
Foto: Petr Adam

Stejně tak se Kolumbie odlišovala od ostatních zemí Jižní Ameriky svou čistotou: tříděný odpad, uklizené ulice, udržované domky, nikde žádné nedopalky, papíry. A na ulici potkáte pestře oblečeného jezevčíka s nalakovanými drápy. V Kolumbii se nikdo nenudí.

Země nabízí přírodní krásy, národní parky, koupání v Karibiku, kávové plantáže, klasické turistické vábničky. Jako by tam ještě nedávno neexistoval nesnesitelný režim, války drogových mafií. Je tomu opravdu tak?

"I když se vládě skutečně daří řešit problematiku drogových kartelů, připomínky období temna nelze ignorovat. Stávají se dokonce cílem turistů, například muzeum narkobarona Pabla Escobara. Absurditu té doby dokumentují i jeho tři počítačky na peníze, vystavené v muzeu policie v Bogotě, přičemž národní kolumbijská banka měla tehdy počítačku jen jednu."