V jedné z prosklených zasedacích místností v sídle firmy DHL Information Services na pražském Chodově sedí Ind, Kosovan a Rumun a učí se česky. Právě procvičují skloňování podstatných jmen a bedlivě studují inzerát poptávající automechaniky. "Jaký je nominativ toho slova?" ptá se vyučující. "Automechanik?" zkouší to nejistě jeden ze studentů. "Správně," chválí lektorka. "A jak se říká tomu letáku?" "Inzerace?" odhaduje další.

Po vyjasnění správného termínu skloňují studenti názvy dalších profesí v ženském a mužském rodě. Po roce a půl studia ale v češtině zvládají jen základní komunikaci. "Ujde to," odpovídá devětatřicetilý Rumun Alex na otázku, jak dlouho se učí česky. Nejlíp z nich asi mluví osmatřicetiletý Krishna z Indie, který stejně jako ostatní pracuje v DHL jako programátor. "Učím se, protože lidi tady nemluvíte anglicky," vysvětluje hlavní důvod, který jej vedl ke studiu češtiny. V Česku žije se svou ženou a dětmi už několik let, koupili si byt a chtěli by tady zůstat natrvalo.

Zájem o češtinu roste

Firma DHL Information Services, která poskytuje IT služby stejnojmenné nadnárodní přepravní firmě DHL, v Praze zaměstnává kolem 1600 lidí, mezi nimiž je zhruba 35 procent cizinců. Firma jako benefit nabízí i výuku jazyků, přičemž češtinu si vybralo přibližně 100 zaměstnanců. Podobně se chovají i mnohé další, zejména nadnárodní firmy, které v Česku působí. Kvůli nedostatku pracovních sil se zaměstnavatelé snaží chybějící pracovníky přivést odjinud a spolu s tím roste i poptávka po výuce češtiny. "Většina jazykových škol, které jsou našimi členy, se setkává se zvýšeným zájem o češtinu pro cizince. V jazykové škole Glossa, jejímž jsem ředitelem, tvoří dnes čeština nejdynamičtěji rostoucí segment. Co do absolutních objemů nedosahuje samozřejmě objemu angličtiny či němčiny, ale růst je v desítkách procent ročně," říká místopředseda Asociace jazykových škol David Dvorský.

Kurzů češtiny je samozřejmě méně než angličtiny nebo němčiny, jejich počet roste ale dynamicky v desítkách procent ročně.

Asociace neeviduje souhrnné údaje například o počtu kurzů češtiny nebo jejich studentech a absolventech, jednotlivé jazykové školy ale čísla mají. Škola James Cook Languages, která zajišťuje výuku českého jazyka i pro zaměstnance DHL Information Services, loni uspořádala 320 kurzů češtiny, zatímco před pěti lety jich byla polovina. "Nejžádanější je stále angličtina, která tvoří asi 75 procent našich kurzů. Druhá s 12 procenty je němčina a třetí je právě čeština. Ta se učí zhruba v sedmi procentech kurzů," říká obchodní ředitel jazykové školy Martin Borl. Podobný nárůst registruje i agentura Channel Crossings, která v roce 2015 zajišťovala 46 firemních kurzů českého jazyka, ale loni jich bylo už 108. "Letos jsme jich zatím měli 108 a očekáváme, že do konce roku jich bude 200 až 250," říká výkonný ředitel agentury Miloslav Tlamicha. Nárůst poptávky po češtině hlásí i jazykové školy Spěváček a Skřivánek.

Česky učí cizí firmy

Podle Asociace jazykových škol nabízejí svým zaměstnancům výuku češtiny v naprosté většině případů nadnárodní společnosti, které pracují s mezinárodními týmy. Jazykový kurz je obvykle benefit, který si zahraniční pracovníci včetně vrcholových manažerů volí dobrovolně. Tak tomu je například i v nošovické automobilce Hyundai. "Cílem je nahlédnout do studnice češtiny a osvojit si základní komunikační fráze a elementární slovní zásobu v rámci vlastního kulturního obohacení," říká mluvčí společnosti Petr Vaněk. Kurzy pro manažery, kteří o češtinu projeví zájem, jsou podle něj dobrovolné a bezplatné a obvykle probíhají v prvním roce čtyřletého pracovního pobytu manažerů, po jehož skončení se vracejí zpět do Koreje. V současnosti ale ve firmě žádný kurz češtiny pro cizince neprobíhá.

Počet cizinců v Česku

Tento přístup se začíná měnit. Podle jazykových škol jsou dnes ve firmách mnohem častější smíšené mezinárodní týmy na různých pozicích a interně se v nich do jisté míry komunikuje anglicky. Zatímco vedoucí pracovníci bývají častěji než dříve Češi, další členové mezinárodních týmů mají mnohem větší potřebu a zájem zvládnout alespoň základy češtiny. To se děje například v kolínské automobilce TPCA, kde do kurzů nyní chodí zhruba 100 asi z 2700 zaměstnanců. "Sledujeme primárně dva cíle − lepší porozumění mezi našimi zaměstnanci a jejich kolegy a nadřízenými a lepší asimilaci zahraničních zaměstnanců v regionu. Kurzy nejsou povinné, ale zahraniční zaměstnanci o ně sami projevují velmi intenzivní zájem," uvádí mluvčí TPCA Marek Hovorka.

Česky se dobrovolně učí také zaměstnanci obchodního řetězce Kaufland či komunikační agentury Wunderman, která do jazykového vzdělávání investuje kolem 1,2 milionu korun ročně. Anglicky se v současnosti učí 103 zaměstnanců, česky 21. "Zhruba z 500 našich zaměstnanců je 24 procent z ciziny. Máme kolegy 38 různých národností a naším cílem je pomoci jim při orientaci v našem prostředí a kultuře," popisuje Kristýna Šimonová z vedení firmy. Kurzy češtiny také firmy vnímají jako nástroj k udržení zahraničních zaměstnanců. Pokud se začnou učit česky, má firma větší šanci, že u ní zůstanou.

Povinné kurzy nejsou časté

Méně časté jsou případy, kdy zaměstnavatel u zahraničních pracovníků na určitých pozicích studium češtiny vyžaduje. Podle informací Ekonomu se tak děje například ve Škodě Auto, která pro zaměstnance pořádá kurzy ještě před jejich příchodem do Česka. Povinné kurzy pořádají i některá zdravotnická zařízení. "V poslední době jsme zaznamenali více poptávek po medicínské češtině pro sestry a lékaře, které se nemocnice snaží dovážet z Ukrajiny. Neznalost jazyka je v těchto případech velkou překážkou a na jeho výuku kladou nemocnice velký důraz," říká hlavní metodička jazykové agentury Skřivánek Tereza Najberková.

Povinné kurzy bývají intenzivní, výuka obvykle probíhá celý den po několik týdnů. U dobrovolných kurzů se vyučuje nejčastěji jednou či dvakrát týdně 90 minut. Náklady na roční kurz pro pětičlennou skupinu, která se učí jednou týdně hodinu a půl, se podle informací z jazykových škol pohybují mezi 300 a 400 tisíci ročně. Za tu dobu se někteří studenti dostanou na základní komunikační úroveň. Záleží ale na jejich rodném jazyku. "Slované, kteří znají pády, postupují mnohem rychleji než lidé z jižní Evropy nebo Asie," říká lektor češtiny pro cizince Petr Kučera z agentury Channel Crossings.

Specializovaných lektorů je málo

Kučera, který učí i britského velvyslance Nicka Archera, vystudoval učitelství češtiny jako cizího jazyka na Univerzitě Karlově. Mezi studiem češtiny, jak je znají Češi, a tím, jak se ji učí cizinci, je podle něj velký rozdíl. "Třeba skloňování se neučí podle vzorů jako pán, hrad, muž, stroj, ale podle typu koncovek," vysvětluje Kučera. Specializovaných lektorů češtiny je ale velmi málo. Obor je možné studovat na Karlově univerzitě, která jej nabízí od roku 2011. Od té doby škola připravila celkem 64 absolventů, což ale poptávce zdaleka nestačí. "Často se na nás obracejí jazykové školy, abychom program rozšířili," říká garant oboru Karel Šebesta.

Někteří studenti a absolventi navíc nejdou pracovat do jazykových škol, ale učí v Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Tam se česky učí zejména cizinci, kteří chtějí studovat v českojazyčných programech na vysokých školách, jež jsou bezplatné. Zájem o kurzy mají i lidé, kteří žádají o trvalý pobyt v Česku nebo o české občanství, k jehož získání je nutné úspěšně absolvovat zkoušku z češtiny.

Obor Učitelství českého jazyka a literatury se zaměřením na žáky s odlišným mateřským jazykem v letošním akademickém roce otevřeli i na brněnské Masarykově univerzitě. Ten je ale zaměřen hlavně na výuku cizinců na základních a středních školách.

Související