Světové akciové trhy za sebou mají bouřlivý půlrok. Zatímco loni řada akciových indexů zaznamenala dvouciferné nárůsty, letos zatím většinou klesají. Týká se to především burz v Evropě a v rozvíjejících se zemích. Jedním z mála trhů, který v těžkém období obstál, byla pražská burza. Od ledna do června ztratila jen něco málo přes jedno procento. To je významně méně než index rozvíjejících se trhů sestavovaný firmou MSCI, který spadl skoro o osm procent. Hůře se dařilo i burzám ve Varšavě a Budapešti. Naopak v plusu se drží americký index S&P 500, i když na svůj lednový vrchol necelých šest procent ztrácí.

"Neustálé vyhrocování situace, další a další hrozby zavedení nových cel, to vše způsobuje značnou nervozitu na trzích a jejich pokles," říká analytik Komerční banky Jiří Kostka v souvislosti se současnými obchodními třenicemi mezi USA a zbytkem světa. Vše odstartoval americký prezident Donald Trump, jenž chce zavádět cla na dovoz zboží z EU, Číny nebo Kanady.

Nadějný start do nového roku

Do tohoto roku přitom akciové trhy vstoupily nadějně. Například S&P 500 si jen za leden připsal více než pět procent, a navázal tak na loňský vydařený rok. Stejně posílil také index MSCI All Country World, který měří výkonnost téměř celého světového akciového trhu.

Svou roli v pozitivním vývoji sehrál solidní růst globální ekonomiky na přelomu roku, Trumpova daňová reforma, která snížila zdanění amerických firem, a výrazný nárůst zisků společností nejen v USA.

Na přelomu ledna a února však přišlo vystřízlivění. Obavy z rychlejšího růstu úrokových sazeb v USA společně s nástupem nového šéfa Fedu Jeromeho Powella zvýšily u investorů nejistotu a odstartovaly výprodeje na akciových trzích. V období mezi 26. lednem a 8. únorem se snížila tržní hodnota světových veřejně obchodovaných akcií o více než pět bilionů dolarů.

Indexy řady trhů, včetně amerického, odepsaly přes 10 procent své hodnoty v porovnání s rekordními hodnotami dosaženými v lednu. Zároveň s tím se na trhy, klidné po dlouhé měsíce, vrátilo výrazné kolísání kurzů cenných papírů.

V dalších týdnech se situace uklidnila a trhy opět zamířily nahoru. V březnu je však zase rozhýbal prezident Trump oznámením cel na dovoz oceli a prohlášeními ohledně dalších možných protekcionistických opatření.

Trump nepřestane hýbat trhy

Právě hrozba obchodních válek ovlivňuje trhy i nadále a podle Kostky bude hybatelem i v druhé polovině roku. "Tento pátek mají být uvedena v platnost již dříve oznámená dovozní cla na čínské zboží ve výši 34 miliard dolarů," poznamenává Kostka. Případná odveta ze strany Číny by podle něj mohla situaci vyhrotit.

Také Aleš Prandstetter, který v ČSOB Asset Management řídí oddělení investičních strategií, označil šéfa Bílého domu pro zbytek roku za nepředvídatelný faktor. Jinak ale věří hlavně akciím na Wall Street. "Za letošek vykážou slušný nárůst ziskovosti a pravděpodobně se i v druhém pololetí povezou na vlně pozitivní nálady investorů vůči americkým akciím," uvádí.

Opatrnější je Prandstetter ohledně akcií v Evropě, i když slábnoucí euro by mělo být příznivé pro zisky podniků zaměřených na vývoz. "Na druhou stranu ale budou evropské firmy citlivější na případné zhoršení ohledně celních bariér," dodává. Navíc velkou část evropských indexů tvoří finanční sektor, jejž trápí mimo jiné extrémně nízké úrokové sazby.

Samostatnou kapitolou jsou letos akcie amerických technologických firem. Například cenné papíry Facebooku i přes skandál se zneužitím dat uživatelů a výprodeje na trzích přinesly investorům od počátku roku zhodnocení okolo 10 procent. Nejvíce však vydělali ti, kteří vsadili na akcie Amazonu a Netflixu, jejichž byznysu se daří. V prvním případě kurz posílil o 45 procent, u internetové televize mohli odvážlivci od začátku roku svou investici více než zdvojnásobit.

ŠPATNÝ PŮLROK PRO AKCIE