Když vstupujete do útrob špičkového laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy, musíte si obléct sterilní ochrannou kombinézu a zbavit se prachu. Dezinfikovány jsou i kamery, telefony a objektivy. Novinář musí odložit papírový blok s tužkou. Podobně přísná jsou i bezpečnostní opatření.

"K laserovému systému se nepřibližujte a nefoťte detaily. Pokud nemáte rukavice, na nic nesahejte. Kontaminace by systému mohla vážně ublížit," upozorňuje vědkyně Lucia Koubíková.

Systém L3 s petawattovým laserem s nejvyšším průměrným výkonem na světě vystřelil oficiálně první paprsek v pondělí ve dvě hodiny odpoledne. "Je unikátní z několika pohledů. Třeba svou velikostí. Je to velice kompaktní systém. Má na délku 17 metrů a zhruba čtyři metry na šířku. A v budoucnu to bude jeden z nejvýkonnějších systémů vůbec. Laserů na opakovací frekvenci deset hertzů se ve světě tolik nenajde," vysvětluje Koubíková. Zařízení vyšlo na více než jednu miliardu korun.

Superlaser zvaný L3-HAPLS vyvinula pro ELI kalifornská národní laboratoř Lawrence Livermore, odtud byl po čtyřech letech loni v červnu letecky přepraven do Prahy. Nyní ho od 1. července spravuje zmíněné centrum ELI Beamlines.

Až bude po startovní fázi laser plně v provozu, může se využít v široké škále oborů: od medicíny po astrofyziku, částicovou fyziku nebo protonovou radiografii. To už bude schopen vystřelit paprsek až desetkrát za sekundu s extrémně vysokou energií. Vědci už mimochodem prvního milníku, který k největšímu výkonu směřuje, dosáhli. "V současné době máme energii 16 joulů v krátkém pulzu na úrovni 30 femtosekund a na opakovací frekvenci 3,3 hertzu (3,3krát za sekundu). V budoucnu bude špičkový výkon mnohem větší − tedy až jeden petawatt − a na frekvenci deset hertzů, což znamená až deset pulzů za sekundu," uvedla Koubíková. Ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Michael Prouza, který projekt řídí, přirovnává sílu laseru k výkonu českých elektráren. "Má obrovskou opakovací frekvenci a zároveň obrovský výkon − jeden petawatt je více než stonásobek celkového výkonu všech elektráren v celé České republice," říká. Nyní může laser fungovat dvě hodiny, v budoucnu vědci počítají minimálně s osmihodinovými experimenty.

ELI je nejdražší a nejmodernější laserové centrum a zároveň jediná celoevropská výzkumná infrastruktura, která se v nových členských státech EU buduje. Celkový rozpočet se podle Prouzy šplhá až k deseti miliardám korun, původní částka měla činit 7,5 miliardy. Až 85 procent rozpočtu platí EU, centru se podle Prouzy podařilo sehnat další peníze z jiných grantů.

Nyní ELI vstupuje do provozní fáze. Uživatelé z celého světa, zejména vědecké týmy a z 20 procent i firmy, mohou na laseru provádět své experimenty. "Postupně se změní i model financování ELI. Ještě letos by mělo vzniknout evropské výzkumné konsorcium, do něhož vstupují jednotlivé státy v rámci EU a ty budou platit příspěvky na provoz zařízení," řekl Prouza. V konsorciu budou partneři z Maďarska, kde vzniká další laserové centrum pro výzkum abnormálně krátkých časů, a rumunská pobočka pro jaderný výzkum. Prouza počítá i se silnými hráči ze západní Evropy − Německem, Británií, Itálií a Francií.

Zájem má podle ředitele i Litva, která má vyspělý laserový průmysl a dodává pro české centrum řadu dílů. V Břežanech nyní pracují tři stovky odborníků, z toho více než polovina jich je ze zahraničí.

jarvis_5b3a63c3498edabf884c21c6.jpeg
Superlaser měří 17 metrů a je zhruba čtyři metry široký.
Foto: HN – Milan Bureš
jarvis_5b3a63c4498edabf884c21ca.jpeg
L3 bude po startovní fázi jedním z nejvýkonnějších systémů svého druhu na světě.
Foto: HN – Milan Bureš