Univerzita Karlova založila jako první vysoká škola v Česku stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost s ručením omezeným Charles University Innovations Prague (CUIP). Má škole pomoct uvést víc objevů k životu a dostat je do světa byznysu. To přinese univerzitě vyšší zisky. Rektor UK Tomáš Zima k tomu poskytl HN rozhovor, promluvil i o nové vládě nebo vztazích zástupců vysokých škol s prezidentem.

 Co znamená založení dceřiné společnosti pro české akademické prostředí?

Je to jeden z milníků v oblasti transferu vědeckých technologií a poznatků z laboratoří do praktického života, a to nejen pro Univerzitu Karlovu, ale i pro Českou republiku. Měníme do jisté míry celé dosavadní paradigma financování české vědy. Naše nová společnost bude stavět most mezi vědeckými týmy a komerčními partnery. Jsme první česká vysoká škola, která zřídila stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost tohoto typu s těmito cíli. Druhá taková firma, která už je tady v Česku déle, je dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Ta úspěšně komercializuje poznatky profesora Holého, u ní jsme se rovněž inspirovali.

Konzultace jsme vedli i s evropskými univerzitami, kde podobné společnosti běžně fungují. Jde například o Imperial College London, Oxford University, Cambridge Universtiry, ETH Zürich či o Katolickou univerzitu v Lovani. Naše nová dceřiná společnost bude komunikovat zejména s externími partnery. Bude vstupovat do spin-off firem vzniklých kolem nápadů z univerzity, bude vytvářet licence a pohybovat se v komerčním prostředí.

 A proč taková firma v Česku přichází až nyní, když je to v zahraničí běžná a zavedená věc?

Máte pravdu, naše země je v porovnaní se zahraničím, kde je vzdělávání skutečnou prioritou, stále pozadu. Je smutným faktem, že Česku patří ve financování vysokých škol jedno z posledních míst mezi zeměmi OECD. To se musí změnit. Společnosti pro přenos technologií vznikaly na evropských univerzitách již v devadesátých letech. Třeba na Katolické univerzitě v Lovani funguje podobná firma už dvacet pět let. Jsem ale přesvědčený, že před čtvrtstoletím nebyla v naší zemi pro diskusi o přenosu vědeckých poznatků do byznysu příhodná doba ani podmínky. Už v roce 2007 jsme založili Centrum pro přenos poznatků a technologií (CPPT), které postupně informovalo, edukovalo a hledalo příležitosti uvnitř univerzity, jak propojovat vědu a byznys. Díky jeho práci byla podpořena celá řada unikátních vědeckých projektů, jako je například výuková počítačová hra Attentat 1942.

V tuto chvíli máme na každé fakultě takzvaného skauta, který vyhledává příležitosti a komunikuje s kolegy o tom, co je možné převést do praxe a co ne. Vytvořili jsme katalog služeb, kde nabízíme návrhy ke komercionalizaci. Jednáme s firmami. Založení dceřiné společnosti je dalším krokem. Pro komerční svět je jako s. r. o. čitelná, a abychom signalizovali, že to myslíme vážně, vložili jsme do ní jako základní majetek 3 miliony korun.

 Co si od založení firmy slibujete? Myslíte, že tím zaujmete více investorů, že s vámi budou chtít více spolupracovat?

Jednoznačně ano. Zlepšíme potenciál univerzity pro přenášení toho, co vybádáme v přírodovědných, humanitních a lékařských oblastech, do praxe, směrem k veřejnosti. Pro člověka v akademickém světě je velkým uspokojením, když jeho úsilí a poznatky slouží ku prospěchu společnosti, je to naplněním smyslu naší práce. A věřím, že v budoucnu bude mít práce dceřiné společnosti i pozitivní ekonomický efekt.

 A nemají to akademici u vás ve škole číst tak, že teď se bude hlavně klást důraz na aplikovaný výzkum a že ten základní se bude trošku přehlížet? Co pro ně bude vznik firmy znamenat?

To určitě ne. Základní výzkum je a bude naší jednoznačnou prioritou. Právě od základního výzkumu se ale pak přichází k aplikovanému. Od patentu k možnému využití je dlouhá cesta. Akademikům se zde otevírá možnost zhodnotit své nápady a úsilí. Když budou mít nějaký nápad či zajímavý projekt, pomůže jim CPPT – a nově CUIP - vyhodnotit jeho potenciál, možnosti komunikace výsledků, propojení s komerčními subjekty.

Vezměte si, že jste odborník v chemii nebo odborník ve fyzice, odborník na IT programy, máte skvělý projekt a o jeho využití máte jednat s právníkem a ekonomem komerční firmy. Skvělý vědec nechť bádá dále a řekne: mám tady nápad a vy s tím něco dělejte. A to bude práce pro naši novou společnost. Je samozřejmé, že si chceme velmi pečlivě ohlídat, aby měl z výsledku bádání patřičný podíl jak ten, kdo jej vytvořil, tak i univerzita, fakulta.

 Věříte, že u vás na univerzitě vznikne třeba něco podobného jako úspěšné preparáty Antonína Holého, které přinesly Ústavu organické chemie a biochemie, kde se inspirujete, tolik peněz?

Naším primárním cílem není ekonomický zisk, ale samozřejmě nás to bude těšit. Věřím, že něco podobného může vzniknout. Na tiskové konferenci hovořil prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost docent Konvalinka o projektu Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v oblasti léčby nádorů, kde už se potenciální investoři ozývají. Hovořil tady i kolega z Matematicko-fyzikální fakulty, který spolu s Filozofickou fakultou a Ústavem soudobých dějin Akademie věd vytvořil počítačovou hru Attentat 1942, o kterou je zájem v zahraničí. Aktuálně vzniká interaktivní hra a program, který budeme moci šířit a prodávat. Já jsem optimista a věřím, že se řada věcí povede. Štěstí přeje připraveným a my jsme teď připraveni.