Andrej Kondrašov vystupuje ze svého bílého mercedesu a usmívá se: "Ano, jsem snob, ale ne zas tak velký. Poslední model to bohužel není." Rodák z ruské Samary rychle zvážní. Už zhruba pět let neprodal jediný byt z řady domů, které firma Panorama KV a další společnosti, v nichž je nebo byl jednatelem, v Karlových Varech skoupila a renovovala. "Časy se změnily," říká muž, jenž v lázeňském městě žije už 22 let. Pomáhal tu svým krajanům vykolíkovat nejlepší místa, proměnit Vary v ruský "kurort", a teď smutně sleduje konec jedné zlaté éry.

Lehce prší a my stoupáme od proslulé vřídelní fontány s nejteplejším minerálním pramenem v Česku vzhůru Moravskou ulicí. Pan Kondrašov, 62letý, nenápadně působící chlapík v šedém svetříku, jenž neustále střídá brýle na blízko s druhými na dálku, postupně odemyká budovu za budovou, které se proměnily v domy duchů. Na stavbách z 19. století visí už dlouho transparenty nabízející je k prodeji.

Lekli se, že o to přijdou

Naše kroky se rozléhají prázdnými chodbami. Kondrašov v nich zachoval původní zábradlí nebo vchodové dveře. Ukazuje historické plány z městského archivu, které na popud památkářů vyhledal. Z původních interiérů bytů ale nezůstalo nic, nyní po rekonstrukci a vymalování to jsou běloskvoucí holobyty, které dosud marně čekají na vytoužené kupce. Nejlevnější 50metrový za pouhých 2,5 milionu, nejdražší 164metrový za necelých 20 milionů. Kdyby tyhle ceny nabídl před nějakými deseti patnácti lety, ruští zájemci by se o kvartýry možná i poprali.

jarvis_5b34cc9c498edabf881f8793.jpeg
Andrej Kondrašov koupil pro sebe vilu Palmbaum z roku 1870, další domy obstaral jiným Rusům.
Foto: Vladimír Ševela

Klienti z Ruska tehdy v Moravské ulici a na dalších lukrativních adresách kolem kolonády skupovali byty jako v horečce. Mít nemovitost v Karlových Varech, kam od pobytu cara Petra Velikého proudily statisíce Rusů a pak občanů Sovětského svazu, bylo na přelomu tisíciletí známkou prestiže. Ti nejbohatší z nich nebo větší soukromé i polostátní firmy si pořizovali paláce přímo na kolonádě nebo ve výstavní čtvrti Westend kolem pozlaceného pravoslavného chrámu, ostatní v nejbližším okolí. Teď se jich zbavují.

Také počet lázeňských turistů z největší země světa klesl oproti nejsilnějším letům těsně před krymskou krizí, kdy jich přijíždělo ročně přes 80 tisíc, zhruba o třetinu. Magistrát sice za letošní první čtvrtletí hlásí oproti prvním třem měsícům roku 2017 desetiprocentní nárůst ruských návštěvníků, obchodníci si ale stěžují, že to jsou lidé, kteří kvůli oslabení rublu dnes otáčejí každou korunu.

Podle Kondrašova přišel první otřes zdejšího trhu s nemovitostmi už o dost dříve než sankce po ruské anexi Krymu. "Začalo to asi před deseti lety, kdy český stát začal ruským občanům dělat problémy s povolováním pobytů. Komu to pomohlo? Česku určitě ne, vždyť ti lidé tu chtěli investovat své peníze," říká znechuceně Kondrašov, jenž svou ruštinu prokládá českými výrazy. Druhá rána padla v roce 2014, když se Západ rozhodl Rusko trestat za agresi vůči Ukrajině.

"Lidem zablokovali platební karty, rubl se hodně propadl, majitelé začali mít strach, že o své majetky přijdou," vypráví podnikatel a dodává: "To je přitom nesmysl. Přinejmenším vše, co jsme pořídili přes naše firmy, bylo naprosto legální a prošlo přes české právní kanceláře."

Ve správný čas na správném místě

Kondrašov se usadil ve Varech ještě před začátkem boomu. "V roce 1996, když jsem přijel, tady nežilo více než 30 Rusů," tvrdí a vypráví následující příběh. Ze své vlasti prý odjel proto, že za prezidenta Jelcina v zemi vládl "rozvrat a anarchie". Coby vystudovaný výtvarník, jenž do perestrojky maloval na zakázku Leniny a další revoluční výjevy, si na přelomu 80. a 90. let docela dobře vydělával tvorbou vitráží a mozaik. Za pár let ale zdroje vyschly.

jarvis_5b34cc9c498edabf881f8798.jpeg
Na pozemku vedle pravoslavného chrámu vlaje česká vlajka, kostel je ale majetkem ruské církve.
Foto: Libor Fojtík

V Samaře prodal byt a s utrženými deseti tisíci dolary přiletěl s manželkou a dvouletým synem do Prahy. Z letiště se vydal taxíkem rovnou do Varů. Pronajal si tu byt a otevřel galerii, kde nejdřív prodával obrazy, víc se mu ale pak dařilo zaujmout zákazníky výrobky místního skláře. Štěstí se na něj ale usmálo ve chvíli, kdy se v galerii zastavil jakýsi bohatý Moskvan, jenž chtěl ve Varech, do nichž přijíždělo každým rokem víc a víc ruských turistů, koupit nějaké nemovitosti. "Říkal mi, že on se tu nevyzná, ale já tu znám prostředí, jazyk, mám povolení k pobytu… Tak jsem založil s. r. o. a začal pro investory z Ruska kupovat nemovitosti," líčí muž, který se ocitl ve správné chvíli na správném místě.

Ne všechny jeho nákupy jsou dnes chloubou Karlových Varů a okolí. Například zámeček v nedaleké Stružné prošel jen nepříliš citlivou výměnou oken za plastová a ruský kupec jej stále ve značně zchátralém stavu přeprodal dál. Kondrašov raději mluví o povedené přestavbě někdejší ubytovny v ulici Krále Jiřího na luxusní hotel Čajkovskij nebo o vile Lützow.

Na minulost se neptám

Z někdejšího empírového sídla barona Augusta von Lützowa vyjímajícího se na strmém kopci nad kolonádami je jeden z nejúžasnějších pohledů na město. Kolem vily z roku 1854 rekonstruované v původní podobě se rozkládá pečlivě udržovaná terasovitá zahrada s tajemnými zákoutími. Je to také jedna ze staveb, které vzbudily zájem ruského aktivisty Michaila Maglova, jenž ze svého litevského exilu mapuje investice oligarchů a dalších vlivných Rusů v Karlových Varech. Na jeho portálu Municipalnyj scanner si můžete dohledat, že úchvatná stavba nad městem patří 70letému Gennadiji Lachovovi, bývalému řediteli firmy Cargotrans, jež se stala důležitým pilířem ruského obranného průmyslu. Právě pro něj tuto vzácnou stavbu patřící před rokem 1989 Československým aeroliniím kupoval před 17 lety Andrej Kondrašov. "Vím, že majitel je bývalý voják, ale já se investorů na jejich minulost a další věci neptám," podotýká Kondrašov.

jarvis_5b34cc9c498edabf881f879c.jpeg
"Piloti, kteří létají do Varů, mi říkají, že se podle našich věží při přistávání orientují," říká kněz Nikolaj Liščeňuk
Foto: Libor Fojtík

Některé budovy patřící vlivným Rusům jsme zkusili navštívit a přímo na místě jsme zjišťovali, v jakém jsou stavu nebo zda tam majitel bydlí či alespoň podniká. Park Jeana de Carro, kde stojí vila Lützow, je veřejně přístupný. Stisknu zvonek na sloupku pozlaceného kovového plotu a v empírových oknech se pohnou žaluzie. Ve dveřích domu se objeví starý muž s delšími bílými vlasy, ve světlých kalhotách a proužkované košili. "Kto vy?" zeptá se rusky. Když zjistí, že opovážlivec je novinář, zavírá dveře a loučí se česko-anglicky: "Sorry, na shledanou."

Podle náměstka karlovarského primátora Jiřího Klsáka ruský majitel jedné z prvních vil postavených v severozápadních Čechách v ní také zřejmě stále bydlí. Komunální politik za Karlovarskou občanskou alternativu se s ním v památkově chráněné budově dokonce před časem sešel. "Jednal jsem o tom, zda by umožnil přístup do své zahrady v rámci dne otevřených památek − a on souhlasil. Vila je citlivě zrekonstruovaná podle původních plánů. Vlastník je kultivovaný sběratel a interiér si zařídil ve stylu 19. století. Takových vlastníků si vážím," prohlašuje Klsák. Podle něj Lachovův přístup není úplně běžný. Jednak jen malá část Rusů, kteří ve Varech koupili nemovitosti, se ve městě rovněž usadila. Většinou je používají pouze jako letní byt, pronajímají jiným nebo se je snaží přeprodat dál.

jarvis_5b34cc9c498edabf881f87a0.jpeg
Kněz Nikolaj Liščeňuk prozrazuje, že na opravy interiéru dal ruský soukromník dva miliony dolarů.
Foto: Libor Fojtík

Ruští investoři sice opravili řadu lázeňských nemovitostí, podle Klsáka, původním povoláním historika, je ale po rekonstrukci v některých případech "jejich památková hodnota často nulová". Náměstek uvádí případ domu Tři vlaštovky vedle Grandhotelu Pupp, který ruští podnikatelé nechali zchátrat až do stavu nutné demolice a na jeho místě postavili repliku původní stavby. V mnoha historických stavbách nechali Rusové vybourat původní cenné interiéry. V centru vyrostlo také několik novostaveb, které do okolí příliš nezapadají. "Bohužel jim šli na ruku čeští architekti, kteří často nakreslili cokoliv, co si ruští investoři přáli, včetně různých věžiček a balustrád," poznamenává Klsák. Neměli to spíš pohlídat městští úředníci a památkáři? "Ano, ale tehdy jsem na radnici ještě nebyl a v památkové správě jsem nepracoval," hájí se náměstek, jehož do funkce vyneslo mimo jiné angažmá v Klubu Za krásné Karlovarsko.

Vary jim byly malé

Podobně jako v Moravské ulici zmíněné v úvodu visí i na domech v jiných částech lázeňského centra cedule nabízející je k prodeji. Podle realitních makléřů se Rusové začali nemovitostí zbavovat především v uplynulých dvou letech. Václav Maulen z karlovarské realitní kanceláře Lityrea za tímto trendem nevidí pouze protiruské sankce a tvrdší vízová opatření. "Svou roli hraje i to, že ruská vláda začala po státních úřednících vyžadovat soupis majetku v zahraničí a mnozí se zalekli, začali nemovitosti přepisovat na jiné lidi nebo je prodávat. Těch navázaných na Kreml, kteří mít obavy nemuseli, zas tolik není," poznamenává Maulen.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se