ČNB zvýšila sazby. Banky už chystají zdražení hypoték

Klíčová úroková sazba je po osmi letech zpět na jednom procentu. O navýšení takzvané dvoutýdenní repo sazby o čtvrt procentního bodu rozhodla na středečním jednání bankovní rada ČNB. Centrální bankéři tak reagovali na obavy z růstu inflace.

Krok by měl vést nepřímo ke zdražení úvěrů pro podniky a například i hypoték pro domácnosti. Naopak na úročení vkladů se pravděpodobně zatím neprojeví.

"Dnes byla ta situace tak jasná, že nebyl důvod toto rozhodnutí odkládat," uvedl guvernér Jiří Rusnok. Dodal, že pro zvýšení sazeb hlasovalo všech šest přítomných členů vedení banky. Chyběl akorát viceguvernér Mojmír Hampl, který je na zasedání Mezinárodní banky pro platby v Basileji. Z jeho vyjádření ale jednoznačně vyplývá, že i on by pro růst sazeb zvedl ruku.

Trh práce a slabší koruna

Bankovní rada již čtvrtým zvýšením od loňského dubnového ukončení měnových intervencí reagovala na vývoj české ekonomiky, v níž dochází k přehřívání na trhu s bydlením a zejména pak na trhu práce. Výsledkem je vyšší inflace. V květnu spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,2 procenta, což bylo více, než ČNB očekávala.

Právě trh práce hraje v inflačních tlacích důležitou roli.

Silná poptávka firem po nových zaměstnancích a na druhou stranu nedostatek pracovních sil kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti se projevuje rychlým růstem mezd.

A díky vyšším příjmům lidé více utrácejí, což tlačí na růst cen v obchodech.

V potaz musela bankovní rada vzít také vývoj kurzu české měny, která doplácí na dění na globálních trzích, když se svezla mimo jiné s vlnou výprodejů na rozvíjejících se trzích. Koruna tak v posledních týdnech vůči euru i americkému dolaru oslabovala. Nedochází tedy k tlumení růstu cen dováženého zboží.

Zejména ve srovnání s loňskem se pak vyšší ceny ropy odráží ve zdražování pohonných hmot u čerpacích stanic.

"Ve své poslední prognóze ČNB čekala průměrný kurz koruny vůči euru ve druhém čtvrtletí na úrovni 25,20 koruny za euro," uvedl hlavní ekonom ING Bank v České republice Jakub Seidler s tím, že skutečný průměrný kurz koruny se ale pohybuje okolo 25,60. "Ve srovnání s očekávaným kurzem koruny vůči dolaru je pak koruna slabší dokonce o více než čtyři procenta," dodal.

Samotné rozhodnutí ČNB se na kurzu koruny projevilo jen krátce. Ihned po oznámení česká měna vůči euru zpevnila až pod hranici 25,70, následně se však vrátila nad 25,80 koruny za euro.

Podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma Generali Investments CEE letos přistoupí k růstu sazeb přinejmenším ještě jednou. Nejbližší zasedání vedení ČNB se koná v srpnu, kdy bude bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu vývoje ekonomiky.

"Osobně si nemyslím, že úroky půjdou nahoru hned na srpnovém zasedání, ačkoliv takový krok nelze vyloučit," řekl Jáč. Doplnil, že další pohyb sazeb směrem vzhůru očekává spíše v listopadu.

Ceny hypoték porostou

Podle průzkumu ČTK mezi bankami se vyšší úrokové sazby ČNB projeví zdražením hypotečních úvěrů. "Zvýšení sazeb ze strany ČNB velmi pravděpodobně promítneme během července do sazeb hypotečních úvěrů," řekl agentuře Tomáš Kostrhoun, ředitel pro úvěrové produkty Monety Money Bank. Podobně odpověděl také mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. "Předpokládáme, že může dojít k mírnému navýšení sazeb u hypoték."

Reagovat na krok centrální banky zatím nebude Sberbank. "Na výši úroků nemá vliv pouze základní sazba ČNB, ale i další faktory, které pravidelně vyhodnocujeme a na základě toho rozhodujeme o úpravě sazeb úvěrů i spoření," uvedla mluvčí banky Radka Černá.

Banky se na druhou stranu zatím nechystají zvyšovat úroky u spotřebitelských úvěrů. Stejně tak ale neporoste ani úročení vkladů. "Zvyšování sazeb v tuto chvíli neočekáváme, zejména s ohledem na to, že je na trhu stále dostatek peněz," řekl HN ještě před rozhodnutím ČNB například mluvčí ČSOB Patrik Madle.

"Změnu úrokových sazeb na našich spořicích a běžných účtech v tuto chvíli nechystáme," odpověděla pak mluvčí Air Bank Jana Karasová.