Tvrdí o sobě, že je cestovatel na několik způsobů, čímž má nakladatel Milan Paprčka na mysli dopravní prostředky, které k cestám využívá. "Od 15 let je to motorka, pak přibylo dvoumístné letadlo a nedávno jsem si pořídil i obytný automobil." Ten hlavně kvůli tomu, že se jeho rodina rozrůstá a on chce dětem dopřát stejnou radost z cest, jakou prožívá sám.

První větší cestu, na kterou dodnes vzpomíná, absolvoval v osmi letech s rodiči do Bulharska v karavanu. A pamatuje si na ni kvůli tomu, že poprvé zdolával mořské vlny na windsurfingu. "Na dospělácké prkno mi otec ušil menší plachtu a já se tam naučil surfovat. Dodnes mě tento sport drží."

Sportovní zážitky jsou vlastně hlavním cílem většiny cest Milana Paprčky, jehož nakladatelství CBS působí v Česku a na Slovensku. Lákají ho "studené krajiny". Třeba na Nordkappu byl na motorce a rád by si tam i zaletěl. "Letiště Honningsvåg, ležící v nejsevernějším městě Norska, se mi moc líbilo, tak bych na něm chtěl přistát. Také mě láká Antarktida, Aljaška či Čukotka. A když už bych tam doletěl, tak bych si také určitě v místních vodách zaplaval," naznačuje své další hobby, za kterým cestuje po světě − plavání v ledové vodě. Bez neoprenu, jen v plavkách a čepici.

Ťumeň: V řece na Sibiři vydržel plavat 10 minut

jarvis_5b33740f498edabf8812b929.jpeg
Foto: archiv Milana Paprčky

Před dvěma roky se Milan Paprčka zúčastnil mistrovství světa v zimním plavání na Sibiři. Konalo se ve městě Ťumeň na řece Tura. "V březnu byla ještě řeka zamrzlá, takže do ní vysekali organizátoři deset drah dlouhých 25 metrů." Paprčka plaval čtyři soutěžní tratě − od 25 až po 450 metrů. Tu nejdelší plaval s cílem přežít. "Prvních 25 metrů jsem přeplaval vodou, ale zpět už jsem se bořil takovou ledovou drtí. Voda totiž zamrzala i během soutěže, takže dobrovolníci neustále vybírali síťkami tvořící se led. A když se neplavalo, tak vodu vířily motory."