Bankovní rada České národní banky ve středu jednomyslně rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 28. června. Klíčová sazba, za kterou si komerční banky ukládají u ČNB přebytečné peníze, byla na úrovni jednoho procenta naposledy v období mezi prosincem 2009 a květnem 2010.
Bankovní rada odhlasovala růst sazeb i přesto, že na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl, který se pro takový krok vyjadřoval v posledních týdnech ze všech členů ČNB nejhlasitěji. Důvodem nepřítomnosti byla účast na zasedání Banky pro mezinárodní platby v Basileji.
"Dnes byla ta situace tak jasná, že nebyl důvod odkládat toto rozhodnutí," uvedl guvernér Jiří Rusnok. Zároveň dodal, že na jednání nezazněl návrh na větší zvýšení sazeb.
"Rozhodně nejsme v žádné urgentní situaci. Pohyby kurzu v malé otevřené ekonomice jsou zcela normální. Trend, který jsme nastolili, bude pokračovat, ale s jakou intenzitou, je dnes těžké odhadovat. Necháváme tuto věc otevřenou na novou prognózu," uvedl dále guvernér.
"Rozhodnutí bankovní rady ČNB šlo velmi pravděpodobně na vrub neposilující koruně ve srovnání s očekáváním ČNB a inflačním rizikům plynoucím z přehřátého trhu práce a silného růstu mezd," hodnotí analytik ING Jakub Seidler. Podle něj se nečeká citelnější posílení koruny. "Zvýšení sazeb na dnešním jednání ČNB dle konsenzu Bloomberg čekalo pouze 6 analytiků z 20," říká Seidler.
Z hlediska trhů je zvýšení sazeb mírným překvapením i podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy. Podle něho ČNB vytáhla do boje proti slabé koruně.
"Bankovní rada České národní banky se dnes rozhodla vyjít do boje proti sílícím inflačním tlakům v české ekonomice. Těmi jsou kromě přehřívajících se trhů práce nebo nemovitostí také oslabování koruny, které pozorujeme již od poloviny dubna. Po dnešním rozhodnutí by mělo slábnutí koruny ustat, měla by dokonce i mírně zpevnit," odhaduje Kovanda.
Slabá koruna znamená, že Češi musí za zahraniční zboží více zaplatit, tedy je pro ně dražší. Jde o tlak na růst cenové hladiny v celé ekonomice, což si momentálně ČNB nepřeje, neboť inflace je již několik měsíců na úrovni, kde ji chce mít. ČNB proto potřebuje zarazit oslabování koruny, k tomu má několik nástrojů. Nyní se rozhodla pro zvýšení sazeb. Zvýšení sazeb znamená, že se česká kotlina stane atraktivnější pro investory ze zahraničí, kteří sem začnou přesouvat kapitál, neboť dostanou vyšší úrok. Začnou tedy nakupovat koruny a česká měna posílí.
Zvýšení sazeb ČNB je ale jen mírné proto, že balancuje na hrotu jehly. Pokud by sazby zvýšila příliš, začal by do Česka plynout kapitál ve velkém, což by vedlo k prudkému posílení koruny. A silná koruna negativně dopadá na exportéry, jejich zboží se stává pro cizince dražším, a tedy méně konkurenceschopným. Prudké zvýšení sazeb by proto mohlo zemi zavléci do recese.
ČNB reflektuje stav v eurozóně, kde jsou stále extrémně nízké úroky, byť Evropská centrální banka již ohlásila, že ukončí do konce roku masivní skupování dluhů firem i veřejných institucí.
Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Generali Investments CEE Radomíra Jáče se letos pravděpodobně dočkáme ještě jednoho pohybu směrem nahoru.
"Takový krok bych očekával na listopadovém zasedání bankovní rady, kdy by repo sazba mohla být zvýšena o čtvrt procentního bodu, na úroveň 1,25 procenta," uvedl Jáč s tím, že pro rozhodování bankovní rady bude i nadále důležitým faktorem vývoj kurzu koruny.
Po oznámení rozhodnutí česká měna vůči euru mírně posílila. Z úrovní okolo 25,82 koruny za euro kurz zpevnil až k úrovni 25,70, následně však mírně oslabil.
Banka také rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 2 procenta a o ponechání diskontní sazby na úrovni 0,05 procenta. ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Na posledním měnovém jednání 3. května nechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.
