Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa stále neví, kdo ho za tři měsíce vystřídá ve funkci. Prvního října mu totiž vyprší patnáctiletý mandát. Spolu s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem se v úterý odpoledne sešli s prezidentem Milošem Zemanem, který má jeho nástupce jmenovat.

"Předmětem rozhovoru nebyly personální otázky, ale systémové otázky české justice," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který schůzku inicioval již počátkem dubna.

"Pan prezident jen na závěr zmínil, že bude mého nástupce jmenovat k 1. říjnu, aniž by naznačil, jak svoji pravomoc využije," uvedl Baxa. Ten se kvůli výběru svého nástupce sešel se Zemanem před měsícem, ale ten se podle Baxy jednoznačně nevyjádřil, koho by jmenoval.

Podle předsedkyně Soudcovské unie Daniely Zemanové je přitom nejvyšší čas, aby prezident oznámil, kým Baxu nahradí. Kvůli nejistotě, kdo v čele stane, se odkládá řada potřebných rozhodnutí. "Tato důležitá změna by měla být známá s dostatečným předstihem," řekla.

Zemanová se kloní k tomu, aby novým předsedou byl člověk, který nemusí jít brzy do důchodu. Jedním z možných adeptů je totiž Baxův zástupce Michal Mazanec, který ovšem může být v čele soudu nejvýše tři roky, protože je mu nyní 67 let.

"Nový předseda bude muset řešit řadu koncepčních změn, které se za tři roky stihnout nedají. Musí mít před sebou plné desetileté období," vysvětluje Zemanová, jež je sama soudkyní Nejvyššího správního soudu.

Podle ní je třeba řešit například reformu správních soudů, kdy některé jsou přetížené. "Budou se muset měnit obvody správních soudů, bude jich muset být méně a větších," říká. A stejně tak se musí řešit narůstající zatížení kasačního soudu a rozhodnout, zda ho personálně posílit či omezit případy, kterými se zabývá. Na to by se ale musel změnit zákon.

"Čím dál víc věcí se veřejnoprávně reguluje a to znamená automaticky větší počet rozhodnutí i sporů," upozornila Zemanová.

Rychetský s Baxou by rádi viděli v Baxově křesle současného ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka,který je ale stále ve stavu soudců Nejvyššího správního soudu a na Ústavní soud byl dočasně přidělen. A navrhují rošádu, kdy by Baxa přešel na Ústavní soud, jehož by se mohl stát po Rychetského odchodu předsedou.

Právě Rychetský již dlouhodobě zmiňuje Baxu jako svého optimálního nástupce. Rychetskému mandát sice vyprší za necelých pět let, ale už dříve uvedl, že jej zřejmě celý nedokončí.

Trojice brněnských šéfů se však při úterní schůzce s prezidentem bavila především o případných systémových změnách justice. Například o tom, zda je vhodné mít nadále čtyřstupňový systém soudů.

"Potěšilo nás, že pan prezident podporuje zřízení nejvyšší rady soudnictví, která by mohl být partnerem ostatních mocí ve státě," dodal Rychetský. Ten měl dříve s prezidentem dobré vztahy, ty ale zřejmě ochladly, když opakovaně kritizoval to, jakým způsobem si Miloš Zeman vybírá nejbližší spolupracovníky. Nasvědčuje tomu alespoň to, jak dlouho Rychetský čekal na schůzku.

"Diskuse se točila kolem výběru soudců, kdo se kdy má stát soudcem. A zda některá soudcovská selhání nejsou dána nízkým věkem těch adeptů a zda by nebylo lepší přejít do modelu, kdy se budou vybírat do funkcí lidé, kteří mají za sebou nějakou profesionální a třeba i mravní stopu a třeba dvacetiletou praxi," dodal Baxa.

Krátce se bavili i o nadcházející ministryni spravedlnosti Taťáně Malé. "Musí se počkat, jak si bude ve své funkci vést," nechtěl Rychetský ženu, kterou má prezident jmenovat ve středu, jakkoli komentovat.

Rychetský: Miloš Zeman podporuje zřízení nejvyšší rady soudnictví

Rychetský: Miloš Zeman podporuje zřízení nejvyšší rady soudnictví