Dramatický růst výdajů na bydlení v Praze z poslední doby pociťují už i středněpříjmové skupiny obyvatel. Téma se proto dostalo do předvolebních kampaní politických stran, které slibují finančně nedostupné bydlení řešit. Vydavatelství Economia uspořádalo minulý týden diskusi s kandidáty na pražského primátora. Vedle cen bytů se debatovalo také o územním rozvoji a významu architektury pro českou metropoli.

Za poslední čtyři roky se v Praze zvýšily ceny bytů v novostavbách o 80 procent, v panelových domech o 58 procent a ve starší cihlové zástavbě o 55 procent. Informoval o tom Milan Roček, spoluzakladatel portálu Cenovámapa.org. Shrnul také důvody růstu cen nemovitostí (viz box).

Zástupci tří zúčastněných politických stran se shodli, že zdražování bytů v české metropoli je nutné "umravnit". Jiří Pospíšil, kandidát na primátora za TOP 09 a STAN, si myslí, že by se měla více podporovat družstevní výstavba a město by mělo stavět nebo vlastnit více obecních bytů. To by podle něj pomohlo alespoň zbrzdit růst cen bytů a s tím související trend odlivu mladých lidí z Prahy do středních Čech.

Proč jsou v Praze drahé byty

◼ proměny demografie města
◼ změna priorit obyvatel směrem k vyššímu standardu
◼ rychlé střídání extrémů na trhu s realitami
◼ vyšší poptávka než nabídka
◼ ekonomická konjunktura v metropoli
◼ nízké úrokové sazby
◼ státem vyvolané změny na trhu
◼ zvýšení daní
◼ antideveloperské jednání populistických politiků
◼ zdlouhavé schvalovací procesy
◼ vysoké množství technických předpisů pro výstavbu nových bytů
◼ chybějící nájemní bydlení
zdroj: Cenovámapa.org

Debatéři ze soukromého sektoru to ale považují za doplňkové řešení, klíčem je podle nich zrychlení povolovacích procesů. Vyřídit veškerá razítka pro stavbu bytového domu v Praze trvá nezřídka 10 let. Úřady totiž nedodržují správní lhůty pro vydávání rozhodnutí, a je tedy jedno, jestli je žadatelem družstvo nebo developer. "Pokud se neshodneme na tom, že zásadním způsobem zrychlíme povolování nové výstavby a nezačne se stavět, z toho problému se nedostaneme," řekl Roček.

Jiří Řezák, architekt z ateliéru Qarta, poukázal na to, že jednotlivé městské části jsou v rukou různých politických stran, často se spolu nebaví a nekomunikují ani s městem jako pořizovatelem celého územního plánu. "Narážíme na nevoli a politickou blokaci," řekl Řezák s odkazem na to, že i nejrůznější aktivisté a zájmové skupiny využívají široké možnosti odvolání a obstrukcí.

Soukromník zastává roli státu

Prostor pro dotazy dostalo i publikum. O zkušenosti se s politiky podělil Igor Klajmon, ředitel pro development ve společnosti Sekyra Group. Ta v Praze připravuje rozvoj několika rozsáhlých území, jejichž výstavba si při dnešním pomalém stavu povolování staveb vyžádá desítky let.

"Řada brownfieldů je podle současné legislativy nenapojitelná na stávající infrastrukturu," řekl Klajmon. "Když jsme získali územní rozhodnutí na 500 bytů a kancelářské budovy na Smíchově, museli jsme si vyprojektovat tunel, který vede pod našimi domy a slouží železnici," popisuje Klajmon jeden z příkladů, kdy je soukromník nucen zastávat funkci státu. Potřebné povolení vztahující se k výstavbě budov by podle něj developer jinak nedostal.

Na Rohanském ostrově Sekyra Group zase dělá architektonickou soutěž. Ale protože není jasné, jaké bude spojení mostem mezi Karlínem a Holešovicemi, v zadání soutěže jsou tři varianty mostu, aby výsledný návrh vyhověl.