Už 44 let nám život ulehčuje čárový kód. Poprvé ho použili v roce 1974 v supermarketu v Ohiu. Vymyslel ho Norman Joseph Woodland, který se svými spolužáky přemýšlel, jak uspokojit šéfa obchodního řetězce. Ten se chtěl zbavit dlouhých front u pokladen. 

Woodland vymyslel čárový kód na pláži, když si kreslil prsty do písku, udělal několik čar, které mu připomněly Morseovu abecedu, a tak celý nápad vznikl. Sám Woodland řekl, že celý zdroj jeho inspirace je jako z pohádky. Za patent získal 15 tisíc dolarů. V současnosti se naskenuje asi 5 bilionů čárových kódů denně.

Na principu morseovky dostaly čáry a mezery mezi nimi jasné významy, při skenování podle nich dojdeme k číslům, které nám ukážou, o jaký produkt se přesně jedná. Čísla informují o zemi, ve které se produkt nachází, o obecném rozlišení produktů, o výrobci a nakonec produkt přesně specifikují. Jedná se tedy o jednoduchý princip, který v sobě nese nekonečné množství kombinací.

Před vynálezem čárového kódu se ceny zboží v obchodech dohledávaly zdlouhavě, nyní se naopak vedou debaty, jak to bude vypadat v budoucnosti. Jeden z názorů je, že si zákazník, který bude sledován kamerami, prostě vezme zboží z obchodu a odejde, naskenováno bude automaticky bez jeho pomoci.

Čárový kód však nezůstává jen u regálů v obchodech, vědci se učí, jak vytvořit čárový kód z DNA. Každý živočich může mít svůj jedinečný kód, který není sestaven z číslic, ale z genetických znaků. Vědci sestaví pořadí informací DNA v určitém úseku genetické informace a poté mohou živočicha podle tohoto kódu identifikovat. To napomáhá při určování i hledání nových živočišných druhů.

Související