V Česku začíná vyrůstat generace lidí, kteří byli na bankovní pobočce maximálně při zřizování běžného účtu a dnes jsou zvyklí ovládat svůj účet výhradně prostřednictvím chytrého telefonu, se kterým skrze NFC čip i bezkontaktně platí při nákupu zboží. Ve srovnání s ostatními státy Evropy, Afriky a Blízkého východu však mezi pionýry patří jiné země. Ukazuje to nedávná studie společnosti Deloitte, která Česko zařadila mezi skupinu takzvaných "chytrých následovatelů". Tedy zemí, které z pohledu vyspělosti digitálního bankovnictví patří spíše do druhé vlny. Ze 38 porovnávaných států se Česko objevilo v druhé pětici zkoumaných krajin.

Studie zkoumala digitalizaci vztahů mezi bankou a zákazníkem, od prvotního kontaktu přes komunikaci mezi finančním domem a klientem až po rušení účtu. Výsledky studie byly jedním z témat konference Digitální ekonomika − budoucnost platebních služeb, kterou pořádala společnost Economia v úterý 19. června.

Česko ve srovnání předběhly státy jako Rusko, Polsko, ale i Turecko. Jejich společným znakem je, že oproti českému trhu je zde více bank vlastněno domácím kapitálem. Zahraniční vlastníci, kteří preferují zisk investovat spíše na domácím trhu, mohou mít na horším umístění Česka podíl. "Je to jeden z důvodů, proč se investice do digitalizace v rámci českého bankovnictví mohou zdát omezené," připustil na konferenci Tomáš Pithart ze společnosti Deloitte.

A to se negativně promítá i do ochoty českých bank financovat inovativní firmy z pomezí bankovnictví a technologií. "Obzvlášť proto, že tady de facto nezůstala žádná česká banka, je téměř nemožné zajistit fintechové firmě investici od banky v rámci českého trhu," poznamenal na konferenci Pithart.

Právě srůstání klasických bank s finančnětechnologickými start-upy je přitom ve světě v bankovnictví trendem. "Banky se s fintechovými firmami někde hezky doplňují, mají tendenci je kupovat kvůli zajímavým produktům," zmínil na setkání Štěpán Húsek ze společnosti Deloitte. Často se totiž děje to, že fintechová společnost umí přinést zajímavou technologii, ale neuspěje v nabírání široké zákaznické báze. Spojení s tradičním peněžním domem je pak logické vyústění. Michal Šmída, šéf společnosti Twisto, si však posteskl, že ochota českých bank investovat do finančně-technologických start-upů není příliš vysoká.

"Je frustrující, že banky rády mluví o inovaci, ale s fintech společnostmi vůbec nemají ambici spolupracovat," řekl Šmída. Když tedy Twisto hledalo investory, dohodlo se raději s partnery ze zahraničí.

Mezi překážky, které brzdí digitalizaci českého bankovního prostředí, patří někdy i legislativa. Česko například ve velmi přísné podobě převzalo evropskou směrnici proti praní špinavých peněz, zatímco jiné členské státy EU ji převzaly v benevolentnější podobě. Pravidla pro registraci klientů on-line jsou tak v tuzemsku tvrdší než třeba v Polsku či Německu. "Předpisy proti praní špinavých peněz jsou pro on-line nábor klientů problém, ověřit identitu zákazníků je složité," zmínil na konferenci Húsek z Deloittu.

Přísnost českých zákonů při ověření identity klienta uznal i Tomáš Nýdrle z ministerstva financí. Při diskusi o e-governmentu zároveň zmínil, že pro komunikaci se státem by občané mohli jako on-line identifikaci užívat například svůj účet v on-line bankingu. "Myslím, že tohle je něco, co může lidem usnadnit život," domnívá se Nýdrle.