Ty jsi námořník? No tak pojď kormidlovat," pouští starý kapitán výletní pramice na své místo malého Honzu. Cesta po klidné hladině jednoho z nejstarších a nejhlubších jezer v Evropě v sobě žádná rizika neskrývá, stařík přesto mladíka bedlivě hlídá. Na jezeře Ohrid se podle svých slov plaví celý život.

Jezero s podivuhodným okolím

jarvis_5b2a61c4498eba1f75ffbc09.jpeg
Kosovské město Prizren je plné studentů.
Foto: Jan Škvára

"Támhle už je Albánie," ukazuje kapitán na protější břeh. "Albánci jsou divocí, pozor, tam nejezděte," varuje nás, aniž by tušil, že jsme v té zemi právě strávili krásné dva týdny. Pozornost osazenstva ale naštěstí upoutá "bublající voda", což jsou vlastně podzemní prameny napájející jezero. K vidění jsou u pravoslavného kláštera Sveti Naum, kam s loďkou míříme.

Klášter se tyčí nad ohridským jezerem mimo veškerou zástavbu, a to už od 17. století. Z té doby alespoň pochází malý kostelík uprostřed areálu, který se dnes změnil v hotel. Kostelíček má nízký tmavý strop, ikony osvětluje jen mihotavé světlo svíček. Ožívají v něm příběhy, které se proplétají se stovky kilometrů vzdáleným domovem − svatý Naum, který původní klášter založil a jenž má v kostelíku svůj hrob, byl totiž žákem Cyrila a Metoděje.

Černá Hora – nejen pláže a hory

◼ Černohorské pobřeží není v porovnání třeba s chorvatským příliš dlouhé, na jihu země se ale výrazně liší. U města Ulcinj se totiž nachází 13 kilometrů dlouhá písečná pláž, jakých je na Jadranu jako šafránu. Staré město se pak rozprostírá na vysokém útesu, z restaurací vypadá rybářský přístav dost titěrně. Téhle polohy využívali v minulosti jadranští piráti, kteří tu měli svou základnu. Dokonce tu kvetl i obchod s otroky.
◼ Z Ulcinje se vydejte ke Skadarskému jezeru, o které se s Černou Horou dělí Albánie. Po jezeře se pořádají výlety lodí, za návštěvu stojí i vesničky v horách nad jezerem.

Sousoší slavných věrozvěstů trůní na nábřeží jezera ve městě Ohrid. Právě tady bývalo centrum slovanské pravoslavné vzdělanosti, což dokládá množství kostelů a klášterů, které se tu zachovaly. I tak je to ale jenom zlomek z původních 365, které podle legendy kolem jezera stály − na každý den v roce jeden.

Procházka městem však nemusí být jen ve znamení tak vážných věcí, jako je víra a vzdělanost. Staré město je plné kouzelných zákoutí, která vás dovedou třeba k římskému amfiteátru nebo k Samuelově pevnosti nad městem. Chrání ji tři kilometry hradeb, částečně přístupných.

A ještě jednu věc nezapomeňte v Ohridu udělat − ochutnejte ohridského pstruha, nikde jinde než v okolí jezera se vám to totiž nepovede. Endemickou rybu nabízejí pod názvem ohridska pastrmka téměř v každé restauraci a je stylové zapíjet ji výborným makedonským vínem.

Za vodními radovánkami se přesuňte do letoviska Struga. Makedonci sem jezdí na dovolenou velmi rádi, a vědí proč. Jsou tu pěkné a vybavené pláže i půjčovny prakticky čehokoliv, co můžete u vody potřebovat. Čím dál populárnější je na makedonském moři, jak se Ohridskému jezeru přezdívá, jachting.

jarvis_5b2a61c4498eba1f75ffbc0d.jpeg
Divoké okolí města Prilep s pozůstatky středověkého opevnění Markovi Kuli a s volně se pasoucími kravami a koňmi
Foto: Jan Škvára

Hory bez lidí

V makedonských horách se nacházejí všechny tři makedonské národní parky. Ten nejstarší se jmenuje Pelister − s rokem vyhlášení 1948 představuje jedno z prvních chráněných území na Balkáně. A existují minimálně dva důvody, proč tento park při návštěvě země nevynechat. Jedním z nich jsou Pelisterské oči, dvě horská plesa vzdálená od sebe necelé dva kilometry. Váže se k nim pěkná legenda o dvou zamilovaných sestrách, kterou můžete vyprávět během túry pod nejvyšší vrchol pohoří. Tam se totiž obě plesa nacházejí.