Tuhle se ke mně zatoulal takový ten názorný obrázek, který i jednodušším povahám vysvětlí, o co jde. Na jedné straně byla kulturní antropoložka Nataša, nešťastná, protože nemá práci, peníze a uplatnění (a ještě ke všemu tuhle zbytečnou vědu vystudovala za naše peníze), na druhé straně vysmátý dělník Václav, kterého všude chtějí, má spoustu peněz a vzděláním si neláme hlavu. Text obsahoval i jadrné termíny převzaté z gynekologie, takže lze tušit, odkud pochází a na koho míří, ale totéž lze − byť v kultivovanější formě − slyšet i od některých politiků a velkopodnikatelů. Jako že máme málo učňů, které továrny potřebují, a moc vzdělanců, kteří jsou k ničemu, a navíc jsou jejich školy drahé.

Pohrdání vzdělanci a obory, o nichž nic nevím, řeči typu "vystudoval jsi za dělnické peníze", umístěnky, studium jen pro někoho, inteligence na okraji společnosti… to už tu bylo. A skončilo to úpadkem − nejen ekonomickým.