Praha a její jednotlivé městské části by od developerů mohly získat stovky milionů korun ročně. Stalo by se tak v případě vytvoření transparentního fondu veřejných investic, do kterého by developeři přispívali podle zastavěné podlažní plochy v jednotlivých projektech. Za to by developeři chtěli dodržování platných lhůt, a tím pádem zrychlení schvalovacího procesu pro výstavbu. Na setkání s novináři to ve středu řekl majitel developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský.

"Nabízíme městu a městským částem desítky milionů korun na potřebné investice a chceme za to jen, aby úřady dodržovaly stanovené lhůty, a tím zrychlily povolování projektů. Nic víc," uvedl Kunovský.

Podle údajů Českého statistického úřadu do konce dubna získalo v Praze stavební povolení 262 bytů v bytových domech, což bylo nejméně od roku 2006, od kdy ČSÚ tento údaj sleduje.

Vytvoření fondu podle Kunovského musí jít ruku v ruce s tím, že město i městské části skončí s praxí, kdy pod různými záminkami blokují rozvoj svého území. A naopak začnou spolupracovat s investorem například umožněním napojení na technickou infrastrukturu přes pozemky v jejich vlastnictví. "Toto řešení by samozřejmě neomezovalo právo městských částí uplatnit vůči projektu své případné námitky. Město by současně mělo lépe dohlížet na dodržování stávajícím právním řádem daných lhůt tam, kde má příslušné úřady nebo organizace přímo v gesci. Tím by nejlépe přispělo ke zrychlení dnes neskutečně dlouhého povolovacího procesu, který se u běžného bytového domu prodloužil na v průměru více než deset let," dodal Kunovský.

Developeři loni v Praze prodali zhruba 5500 nových bytů. Počet bytů, které se ve stejném období začaly stavět, nebyl ani poloviční. Nedostatečná nabídka je jednou z příčin výrazného růstu cen nových bytů. Za poslední dva roky v Praze zdražily o 42 procent.

Podle Kunovského by v případě bytové výstavby mohl příspěvek do fondu činit zhruba 500 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy. "V takovém případě by tento fond přinesl každý rok pro Prahu pouze z rezidenční výstavby více než čtvrt miliardy korun. Jenom naše společnost by tam každoročně přispěla částkou kolem 50 milionů korun. Spolu s dalšími investory do komerční nebo kancelářské výstavby by mohlo jít o mnohasetmilionové částky," doplnil Kunovský.

Peníze do fondu by se podle něj mohly rozdělit na dvě poloviny. Jedna by příslušela městské části, kde se projekt staví, a druhá magistrátu. Peníze by bylo možné využít na investice do technické a dopravní infrastruktury mimo pozemek, na kterém je projekt postaven. "Například na zvýšení kapacity křižovatek a silnic, veřejnou zeleň a hodnotný veřejný prostor. Případně na řešení školství a další občanské vybavenosti," dodal.

Formou příspěvků do fondu by byl podle něj zajištěn spravedlivý princip stejných podmínek pro všechny investory. Nyní takový systém neexistuje, nahrazují ho dohody developerů s městskými částmi. "Z transparentního systému by ale těžili všichni. Bylo by totiž jasné, jaké prostředky mohou městské části od jednotlivých projektů očekávat," řekl Kunovský.