Ve stejný okamžik, kdy ruský prezident Vladimir Putin zahajoval mistrovství světa ve fotbale, oznámil premiér Dmitrij Medveděv, že vláda se dohodla na zvýšení věku odchodu do důchodu. Naprostá většina Rusů je proti tomu. Protestovat mohou ale jen virtuálně, po dobu konání šampionátu jsou v dějištích zápasů, což jsou prakticky všechna velká ruská města, zakázány jakékoli demonstrace.

O potřebě zvýšit hranici odchodu do penze se hovoří již dlouho. Vláda ale zvolila nejtvrdší variantu, prosazovanou ministerstvem financí. Pro muže se hranice posune o pět let na 65 roků, pro ženy dokonce o osm na 63 let. Nárůst bude ale postupný, začne se příští rok a reforma skončí za 15 let.

Vláda argumentuje, že to je v souladu se světovými trendy, kde většina států řeší deficity penzijních systémů. Tím spíše, že klesá počet práceschopného obyvatelstva. Nyní na jednoho penzistu připadá 1,7 pracujícího. Penzi v loňském roce pobíralo 45,6 milionu Rusů. Kritici ale upozorňují, že je potřeba dívat se i na průměrný věk dožití. "Ministerstvo financí tvrdí, že průměrný věk dožití je v Rusku zhruba 70 let. Jenže už nedodává, že u mužů je to 64 let. To znamená, že přes 40 procent mužů by se penze vůbec nedožilo, i když celý život platili sociální odvody," rozčiluje se moskevský nezávislý novinář Ilja Matvejev.

65 let

je průměrná délka života mužů v 62 regionech Ruska celkem z 85. Po zvýšení věku pro odchod do důchodu by se penze nedožilo 40 procent ruských mužů.

Statistika skutečně příznivá není. V 62 ruských regionech z celkových 85 je průměrný věk dožití mužů nižší než 65 let, a ve třech dokonce nedosahuje ani šedesátky. Ale nejde jen o muže. Penze by se dnes nedožila ani pětina ruských žen. Úřady argumentují, že věk dožití neustále stoupá. Podle údajů ruského statistického úřadu by průměrný věk dožití měl k roku 2024 stoupnout u mužů na 72,3 roku a u žen na 82,1 roku.

Těmto číslům ale příliš mnoho lidí nevěří. Podle sociologických průzkumů je 92 procent Rusů proti penzijní reformě. Konfederace práce Ruska, jeden z odborových svazů, vytvořila protestní petici, kterou během necelého týdne podepsalo přes půldruhého milionu lidí. Odbory plánují také demonstrace, koncem příštího týdne by se první měla konat v Astrachani, další v sibiřském Omsku.

V Moskvě či dalších velkých městech se ale demonstrovat nesmí kvůli prezidentskému dekretu, který zakazuje jakékoli politické akce ve městech, kde se konají zápasy. "To je pokaždé, problematické zákony se přijímají v době dovolených a teď k tomu ještě ten fotbal. Pokaždé je to jako operace tajné služby," zlobí se Ivan Matvejev.

Upozorňuje, že deficit penzijního fondu by byl nižší, kdyby se podařilo zvýšit jeho výběr. Ze 77 mi­lionů pracujících Rusů totiž sociální odvody posílá jen 43,5 milionu. Všímá si také, že penzijní reforma se nebude týkat vojáků, policistů nebo důstojníků tajných služeb.

"Zjevně nechtějí naštvat ty, kteří eventuálně budou potlačovat protesty," podotýká hořce.

Podle něj byla radikální podoba reformy zvolena kvůli tomu, aby Kreml následně mohl o trochu ustoupit, ale podstata by zůstala zachována. Napovídá tomu i fakt, že prezident Vladimir Putin se debat vůbec neúčastnil. Podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova je reforma dílem vlády. "Dostáváme informace o průběhu příprav, ale prezidentská kancelář ani Vladimir Putin osobně nejsou účastníky diskusí," řekl Peskov.

Související