Z ranního vlaku vystoupila na nádraží v Petrohradě skupina mužů v teplých kabátech. Protáhli se, nadechli se studeného podzimního vzduchu a zvědavě se rozhlédli kolem. Po třídenní cestě z Prahy měli vlaku až po krk. Zatímco parní lokomotiva hlasitě odfukovala, cestovatelů se ujal uvítací výbor. Na české fotbalisty se těšilo celé město. Druhý den, 15. října 1910, nastoupili na hřiště jako vůbec první zahraniční soupeř rodící se ruské reprezentace.

Po více než sto letech od oné chvíle teď Rusko hostí mistrovství světa. A také je to poprvé, co se tam vrcholný turnaj hraje. Český zájezd pomohl ruskému fotbalu zvýšit prestiž: Rusové ho do té doby považovali spíše za zábavnou kratochvíli, kterou do carského impéria přivezli Angličané.

"O ničem jiném se tu nemluví než o příjezdu Čechů. Rozčilení je asi takové jako v Praze před první návštěvou Oxfordu," psal tehdy z Petrohradu pražský rodák Alois Vejvoda, jeden z organizátorů výpravy. Na místě pracoval jako stavební inženýr a jako fotbalista hrál na levém křídle petrohradského klubu Sport. Když mluvil o Oxfordu, měl na mysli slavný zájezd anglických fotbalistů do Čech roku 1899.

Výprava do Ruska 1910

Výpravu zorganizoval redaktor Josef Václav Kaufmann a tvořili ji hlavně hráči Slavie. Největší hvězdy ale chyběly.

Den po příjezdu vyběhli fotbalisté právě na hřiště Vejvodova klubu, ve zbrusu nových dresech, které si nechali kvůli zájezdu ušít. Proti nim stál za půlicí čarou tým, který by se z dnešního pohledu dal nejlépe označit za ruské reprezentační béčko. Šlo o výběr z petrohradských klubů, tehdy nejlepších v zemi. Největší opory se ale šetřily až na další den, chtěly vidět, co Češi předvedou. Předvedli toho hodně a domácím nedali šanci. Zápas vyhráli 15:0, zazářil slávistický útočník Ladislav Medek, když nastřílel 14 branek.

Bohaté město s cholerou

Po fotbale kulturu, rozhodli organizátoři a navečer naplánovali hráčům prohlídku místní opery. Petrohrad byl tehdy hlavním městem Ruska, sídlil v něm car s rodinou a všechny důležité státní úřady. Výstavné budovy připomínaly Berlín nebo Paříž, ve městě protkaném mořskými kanály žila spousta cizinců, byli tu Angličané, Němci, Francouzi nebo Švédové. Vyrůstaly tu nové továrny, v palácích se svítilo elektřinou. Snaha carské vlády o modernizaci impéria byla nejvíc vidět právě zde.

Český výběr

Hejda, Veselý, Čech, Vopálecký, Medek, Jahn, Bukovský (všichni SK Slavia), Fráňa, Kovařík, Vyhnanovský (všichni AFK Union Žižkov), Beneš (Novoměstský SK), Štrympl (SK Pardubice)

V přelidněném městě ale na druhou stranu hrozily nemoci. "Nebezpečí nákazy při epidemii cholerové v Petrohradě nelze podceňovati," zmiňoval hlavní organizátor výpravy, redaktor Josef Václav Kaufmann v časopise Sport a hry. Cholera ale hrozila především v dělnických čtvrtích a těm se Češi vyhnuli.

Druhý den nastoupili na hřiště znovu. V chladném počasí, které celý zájezd provázelo, je čekal nejsilnější petrohradský výběr. Češi měli v nohou včerejší zápas a za sebou dlouhou cestu z Prahy, Rusové byli odpočatí, přesto vyhráli jen těsně 5:4. Právě od tohoto zápasu počítá ruská reprezentace svoji existenci − ačkoli ho uvádí jako zápas ne­oficiální, což také byl.

Ani jeden ze soupeřů v tu dobu nepatřil do mezinárodní fotbalové federace FIFA. Rusové tak daleko ještě nedospěli, naopak Čechy dva roky před zájezdem FIFA vyloučila. Prosadil se tehdy názor, že každou zemi má ve federaci zastupovat jen jeden svaz. Císařské Rakousko, kam Království české patřilo, reprezentoval svaz rakouský.

Zápasy v Petrohradě

◼ 15. 10. Výběr Petrohradu B - Český výběr * 0:15
◼ 16. 10. Výběr Petrohradu A - Český výběr * 5:4
◼ 18. 10. Kružok ljubitělej sporta - Český výběr * 0:6

Češi proto těžko hledali soupeře, zájezd do Ruska znamenal prolomení izolace. A v carské říši navíc vystupovali pod názvem Corinthians, což byl odkaz na tehdejší slavné mužstvo anglických amatérů hrajících pro sportovní čest, chuť a lásku k fotbalu.