Ačkoliv česká vláda zařadila ve své exportní strategii na léta 2012−20 Spojené státy americké mezi "prio­ritní země", objem vzájemné obchodní výměny s tímto hospodářským gigantem se od té doby nijak výrazně nezměnil a zůstává i nadále zanedbatelný. Možná i proto bylo vyhlášení obchodní války mezi USA a Evropskou unií v Česku přijato vcelku vlažně. K čemu v posledních dnech vlastně došlo?

Začátkem března 2018 rozhodla vláda USA o zvýšení cel na vybrané výrobky z oceli a hliníku s dodatečnou sazbou 25, respektive 10 procent a s platností na dobu neurčitou. Zemí EU se po odkladu začala týkat od začátku června. Ze strany USA jde o ochranné opatření, které bylo jedním z leitmotivů Trumpovy volební kampaně a má za cíl omezit dovoz vybraných výrobků za účelem ochrany domácích výrobních odvětví před zahraniční konkurencí a zvýšení jejich prosperity.

Zavedení zmíněných opatření narušuje vyváženost koncesí a závazků členských států vyplývajících z principů Světové obchodní organizace a dává jim možnost přijetí recipročních opatření, pokud by se vzájemně uspokojivé řešení nepodařilo nalézt.