Některé z investičních fondů asi přijdou o možnost výhodnějšího zdanění pětiprocentní sazbou daně z příjmů namísto devatenáctiprocentní sazby. Platit to bude pro fondy, v nichž by právnická osoba vlastnila více než desetiprocentní podíl. Schválila to sněmovna, upravila tak senátní novelu o daních z příjmů.

Cílem novely senátora Libora Michálka (za piráty) bylo zabránit praktikám některých, hlavně developerských firem. Michálek poukazoval na to, že klasické akciové společnosti si nyní dají nálepku fondu pro kvalifikované investory, zaregistrují své akcie na burze a mohou využívat nižší daňovou sazbu. S jejich akciemi se podle něj ale na burze cenných papírů většinou neobchoduje. "Registrace byla často účelová a formální, tedy jen z důvodu takzvané daňové optimalizace. Na daních unikalo ještě v roce 2016 jen díky této výjimce přes 450 milionů korun ročně," uvedl senátor, který ocenil, že sněmovna původní záměr novely nezmařila. V budoucnu by se tak daňové zvýhodnění mělo týkat jen aktivních fondů.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil Michálkův návrh upravit tak, aby investiční fondy mohly využívat pětiprocentní sazbu tehdy, pokud v nich žádný poplatník daně z příjmů právnických osob s výjimkou například státu nebo státních firem nebude ovládat deset a více procent. Fondy také nebudou smět provozovat podnikání podle živnostenského zákona.

450 mil. Kč

uniklo podle senátora Libora Michálka na daních v roce 2016 kvůli tomu, že některé investiční fondy založené účelově akciovými společnostmi daní příjmy nižší sazbou. Pokud by se tato praxe rozšířila, hrozily by podle Michálka úniky v řádu miliard.

Sněmovna naopak odmítla návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, aby se přijaté omezení pro vlastnické podíly nevztahovalo pouze na právnické osoby, ale také na fyzické osoby. Podle Ferjenčíka by to omezilo rizika zneužívání výjimek.

Sněmovní úpravy novely nyní posoudí horní komora parlamentu.

Nižší, pětiprocentní daň pro investiční fondy platí od začátku roku 2015. Cílem tehdejší novely bylo rozproudit obchodování na pražské burze. Nápad se však minul účinkem.

U investičních fondů pro kvalifikované investory je minimální vklad milion korun. Těch, které založily firmy, aniž by se s nimi na burze aktivně obchodovalo, vznikla zhruba čtyřicítka.

"Investiční fondy včetně fondů kvalifikovaných investorů měly být opravdu fondy za účelem investování na kapitálovém trhu, a ne aby si tam někdo zaparkoval budovy a snižoval si daň z běžného podnikání," uvedla před časem pro HN daňová poradkyně Simona Hornochová, která dříve působila i jako náměstkyně na ministerstvu financí.

Možnost ušetřit díky založení investičního fondu na dani mi­liony korun využívají hlavně firmy, které mají nemovitosti. Ty pak do fondu vloží. "Není to typické jen pro developery, ale třeba i pro některé obchodní řetězce, které do fondu dávají nemovitosti, v nichž mají své obchody," uvádí Hornochová. Nájemné z těchto budov, případně zisky z vybudovaných nemovitostí pak daní pouze pěti procenty.