Hospodský Petr Kůrka vedl 20 let Hostinec U Hánů v Hrádku u Sušice. Jen v kuchyni dával práci třem, někdy i čtyřem kuchařkám. Postupem času mu však personál odešel do důchodu. A Kůrka zjistil, že nové lidi dnes nenajde.

Jeho podnik je proto dnes zavřený. "Noví lidé, kteří přišli, nebyli ochotní dělat. Klasická jídla, která jsme prodávali, mladí neumí vařit," popisuje Kůrka snahu sehnat nové zaměstnance pro svůj podnik. Brzy pochopil, že hledat nové lidi už pro něj nemá cenu. "Ti, kteří přijdou z pracáku, nechtějí pracovat. Chtějí odkroutit nějakou zkušební dobu a pak chodí marodit," míní hospodský.

Podobná situace panuje dnes už napříč celou republikou. Podle Asociace hotelů a restaurací by z dvou set tisíc poptávaných pracovníků zaměstnaly hospody a další provozovny 15 tisíc lidí. "Tato místa jsou mnohdy poptávána několik let bez výsledků," uvedl prezident asociace Václav Stárek. Řešení je podle něj podobné jako v ostatních oborech, kde chybí lidi − nábor pracovníků z ciziny. "V našem oboru je celosvětově běžné, že se zaměstnávají cizinci. Je smutné, že například zájemci o práci z Ukrajiny dostanou pracovní povolení snáze v Polsku nebo Rakousku než v České republice," dodal Stárek.

Nedostatek pracovních sil je však v Česku dán ještě jiným fenoménem, který okolní země neznají. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků je to počtem hospod, který nemá v přepočtu na obyvatele v Evropě obdoby. Zejména v posledních letech podle asociace vzniklo více restauračních provozoven, než kolik jich zavřelo. Zatímco v Česku vychází jedna hospoda na 265 obyvatel, v Německu je to již na 501 obyvatel, a ve Velké Británii dokonce na 780 obyvatel.

ČESKO – ZEMĚ HOSPOD

Ale školeného personálu s nově otevřenými hospodami nepřibylo. Pouze 15 procent nových pracovníků v oboru má odpovídající kvalifikaci. "To je problém číslo jedna, atraktivita učňovského oboru kuchař je téměř nulová," míní předseda Fóra cestovního ruchu a ředitel Sivek Hotels Viliam Sivek.

Situace je pro provozovatele restaurací či penzionů ještě komplikovanější v regionech poblíž hranic s Německem či Rakouskem, kde jsou o pár kilometrů dál lákavější výdělky. Je stále těžší sehnat personál do lokálu či do kuchyně.

"Někdo přijde, podívá se, vidí, že je práce, tak zmizí. Lidi nechtějí dělat. Víc peněz jim dát nemůžu, to neukrmím," popisuje situaci Karel Potužák, provozovatel Pekárny a pivovaru Kvilda. V současné době shání jak síly do kuchyně, tak číšníky. Zatím neúspěšně, přestože nabízí nástupní plat až 30 tisíc korun. "Hory jsou hůř dostupné místo. Když přijdou zájemci, tak jsou to buď nějací světoběžníci, nebo lidé, kteří ve skutečnosti tuhle práci nehledají," říká Potužák.

Na lepší mzdu nenalákají lidi ani na Rychnovsku, kde pracovní sílu vysává fabrika Škoda Auto z Kvasin. "Kuchařovi nabízím 30 až 40 tisíc, stejně ho neseženu," říká majitel rychnovského penzionu, který si nepřál uvést své jméno. Pokud provozovatelé nechtějí své podniky zavřít, musí buď šroubovat nástupní mzdy, nebo omezit provozní dobu. "Omezuje to tu skoro každého, nemůžeme se dál rozvíjet. Už jsme museli zrušit otvíračku v neděli," dodal majitel rychnovského penzionu.