Před dvěma lety se těsná většina britských voličů v referendu vyslovila pro neobvyklý krok: rozhodli o odchodu své země z Evropské unie, aniž by bylo jasně popsáno, co to znamená a co má po něm následovat, a svým rozhodnutím fakticky vyřadili ze hry tradičně respektovaný parlament. Dneškem počínaje se může mnohé vyjasnit.

Dolní sněmovna začíná projednávat patnáct různých dodatků, které letos schválila Sněmovna lordů a kterými chce vymezit vládě limity v jednání s Evropskou unií. Nynější hlasování popsala internetová stránka Political Betting jako nejdůležitější od debaty po selhání britské podpory Norsku v květnu 1940, kdy se zrodil válečný kabinet v čele s Winstonem Churchillem.

Tak dramatické události, jako byl pád vlády Nevilla Chamberlaina, to asi letos nebudou, faktem však je, že do klíčového jednání jde premiérka Theresa Mayová v době, kdy úzkou vládní většinu ohrožují toryové prosazující absolutní odpojení i stoupenci měkké podoby brexitu usilující udržet alespoň celní unii. Minulou středu při interpelacích byla na brexitářích i jejich oponentech vidět společná nespokojenost se slabou premiérkou. Ještě minulý týden, kdy se chystala zveřejnit, jak její kabinet hodlá postupovat v otázce hranice mezi Severním Irskem a Irskem, se šířily zvěsti, že klíčový státní tajemník pro brexit David Davis hrozí demisí.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V čem je pozice Theresy Mayové slabá?
  • A jaké trumfy má naopak v ruce?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se