Dánsko je jednou z nejvíce udržitelných zemí světa. Je průkopníkem v oblasti obnovitelné energie a do roku 2050 se chce stát zcela nezávislým na fosilních zdrojích energie. Je přitom na dobré cestě. Přes 43 procent elektřiny, kterou Dánové loni spotřebovali, pocházelo z větrných elektráren.

Země podporuje také elektromobilitu a cyklistiku. Například v hlavním městě Kodani jezdí 62 procent obyvatel do práce a do školy na kole. Dánsko je zároveň jednou ze šesti zemí světa, které úspěšně plní cíl Spojených národů, aby každý stát dával 0,7 procenta hrubého národního příjmu na podporu rozvojových zemí.

Dánsko se také aktivně angažuje v naplňování 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs), což je program rozvoje OSN pro období od roku 2015 do roku 2030. Klade si za cíl mimo jiné vymýtit chudobu a hlad, chránit oceány a suchozemské ekosystémy nebo třeba zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu.

Politik, který chce změnit svět

Kristian Jensen je dánským ministrem financí od listopadu 2016. Na starosti má mimo jiné i agendu cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Je členem liberální strany Venstre. V minulosti působil také jako ministr zahraničí nebo jako ministr zodpovědný za daňovou agendu. V politice se pohybuje většinu svého života, předtím pracoval v bankovnictví.

"K prosazení těchto ambiciózních cílů je klíčové především vzdělávání. Potřebujeme občany, kteří dokážou dělat informovaná rozhodnutí a budou ochotni měnit status quo," říká v rozhovoru Kristian Jensen, dánský ministr financí, který má agendu SDGs na starosti.

Co považujete za největší úspěch v oblasti udržitelnosti?

Nejvíce pyšný jsem na to, že Dánsko od roku 1980 dosahuje ekonomického růstu bez většího zvyšování spotřeby energie a zároveň se zemi daří snižovat množství emisí oxidu uhličitého. Kombinujeme tak ekonomickou, sociální i ekologickou stránku udržitelnosti.

Je naopak nějaká oblast, ve které máte co dohánět?

V Dánsku máme vysoký životní standard a vysoký hrubý domácí produkt na obyvatele. To mě jako ministra financí samozřejmě těší. Nicméně zároveň to znamená, že průměrný dánský občan má velkou spotřebu přírodních zdrojů. Musíme se proto víc zaměřit na to, abychom lépe spravovali neobnovitelné zdroje.

O SDGs se v Dánsku učí už malé děti. Jakou roli hraje vzdělávání v naplňování cílů udržitelného rozvoje?

Naprosto klíčovou. Abychom mohli realizovat tyto ambiciózní cíle, potřebujeme občany, kteří dokážou dělat informovaná rozhodnutí a budou ochotni měnit status quo. Vědění je moc a my potřebujeme silnou novou generaci, která nám pomůže nastolit rovnováhu ve světě.

V Dánsku se v této oblasti angažují i firmy. Jak je motivujete?

Podle jedné studie by udržitelné byznysmodely mohly vytvořit nový trh v hodnotě až 12 bilionů dolarů (asi 266 bilionů korun). To je obrovská příležitost pro firmy, které vyvíjejí udržitelná řešení. Chtěl bych zdůraznit, že zisk není sprosté slovo a SDGs nejsou jen filantropie. Potřebujeme dostat na palubu i zástupce byznysu. Dánské firmy se podle mé zkušenosti snaží agendu SDGs podporovat, ale hlavně menší podniky mají občas problém najít správnou cestu, jak se zapojit.

Snažíte se nějak angažovat i kolegy politiky?

SDGs jsou pro politiky vlastně dar. Já jsem šel do politiky, abych mohl měnit svět, a ne jen vykonávat nějakou funkci. A SDGs jsou v podstatě katalog, který tu cestu za změnou zjednodušuje. Je to platforma pro politiky, kteří chtějí, aby jejich děti vyrůstaly v lepším světě, než do jakého se narodili oni sami. SDGs jsou ale tak široké téma, že je složité je začlenit do stávajících výborů parlamentu. Proto jsme v dánském parlamentu vytvořili speciální skupinu 2030 Network. Jsou v ní politici ze všech zvolených stran a s těmi se zhruba dvakrát ročně scházím.

Jak mohou aktivní země jako Dánsko bojovat s politiky, jako je americký prezident Donald Trump, který vypověděl klimatickou dohodu a svou politikou jde proti SDGs?

Pozitivními příklady. Tím, že budeme ukazovat, že země mohou prosperovat a zároveň se chovat ekologicky a sociálně. V tomto smyslu bychom měli vystupovat ne jen jako jednotlivé státy, ale i jako celá Evropská unie.

Věříte, že je možné uskutečnit všech 17 cílů udržitelného rozvoje i přesto, že ve světě v současnosti vidíme rostoucí klimatické problémy a sociální polarizaci?

Předchůdcem SDGs byly rozvojové cíle tisíciletí (MDGs), které mířily na rozvojové země. I tehdy se objevovali skeptici, ale ve výsledku se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Počet lidí žijících v extrémní chudobě se snížil o více než polovinu, z 1,75 miliardy v roce 1999 na 836 milionů v roce 2015. Množství dětí, které chodí do základní školy v subsaharské Africe, se od roku 2000 zvýšilo o pětinu na 80 procent v roce 2015. Takže je možné klást si ambiciózní cíle a dosahovat jich.

Co je podle vás klíčem pro dosažení SDGs?

Partnerství. Jen vládní akce nestačí. Potřebujeme angažovanost i ze strany byznysu, občanské společnosti, vědecké sféry a tak dále. Všichni se můžeme zapojit pomocí rozhodnutí, která děláme každý den. Možná začneme jíst trochu méně masa, sprchovat se kratší dobu nebo budeme spravovat rozbité věci místo kupování nových. Jde o drobná rozhodnutí, která ale v součtu hrají významnou roli. Takže přispět k této důležité agendě můžeme my všichni. Musíme ovšem chtít.