Ačkoliv v polovině června nejspíše vznikne nová vláda, nebude soužití hnutí ANO 2011 a sociální demokracie v ministerských křeslech jednoduchá věc. Bude je ovlivňovat vzpomínka, jak si Andrej Babiš přivlastnil většinu úspěchů připisovaných Sobotkovu kabinetu. Ať šlo o rostoucí HDP, vyšší mzdy a důchody či v Evropě rekordně nízkou nezaměstnanost. Na druhou stranu ale hraje klíčový význam zvláštní past, kterou teď premiér na levicového spojence nastražil. Naplnil totiž své vládní prohlášení sociálnědemokratickým programem. A za takové situace je vstup do vlády pro sociální demokraty obtížné odmítat, protože by tak riskovali, že jim k levicově se tvářícímu miliardáři přejde zbytek voličů.

"Kritizovat vládu zleva, když sama bude prosazovat levicový program, je obtížné," přiznává i první místopředseda ČSSD Jiří Zimola.

Kdo zaplatí dávky

Sblížení řady představ, jak postupovat při správě státu, ale povede k soupeření uvnitř vlády o detaily. A o to, kdo se veřejnosti představí jako razantnější vykonavatel velkoryse narýsované sociální politiky. Spory s největší pravděpodobností získají resortní podobu: věcně bude agenda v rukou ministerstva práce a sociálních věcí, tedy ČSSD, avšak peníze na jednotlivé programy bude uvolňovat Babišem ovládané ministerstvo financí. O co půjde v praxi? Třeba o to, jak konkrétně se má zvyšovat minimální mzda. Ta ve vyspělých zemích EU přesahuje 50 procent mediánové mzdy, v Česku jen kolem 40 procent. Nebo o to, jak porostou sociální dávky pro rodiny s dětmi a o kolik se zvýší platy učitelů, zdravotníků i dalších státních zaměstnanců. A zda některé dávky, například v nezaměstnanosti, začnou úřady podmiňovat protislužbami. Případně jak to bude s nízko úročenými půjčkami na pořízení bydlení a vůbec s výstavbou sociálních bytů. "Očekával bych, že se ČSSD pokusí získat zpět své voliče i tím, že zvedne téma exekucí nebo pracovních podmínek," dodává Jan Červenka ze Sociologického ústavu AV ČR.

Jaké spory čekají nový kabinet

daně

ČSSD musela ustoupit od požadavků na sektorové daně a vyšší zdanění bohatých. Kdykoliv je ale z ekonomických i politických důvodů může vrátit do hry.

ČEZ

Především půjde o šéfa ČEZ Daniela Beneše, kterého by se Babiš rád zbavil. Jednat se bude i o rozdělení společnosti.

sociální politika

Rozdílný bude názor na výši minimální mzdy – premiér Babiš je pod tlakem podnikatelů obávajících se jejího růstu.

penze

Sociální demokracie požaduje, aby na penze šel větší podíl HDP než dnes. ANO 2011 tento poměr měnit nechce.

Evropská unie

Babiš hodlá zaujmout vůči EU pragmatičtější postoj, a může tak narazit na tradičně eurooptimistickou ČSSD.

S tím vším budou spojeny debaty o podobě státního rozpočtu, zejména o výši zmíněných sociálních výdajů. Přičemž lze čekat, že Babiš přece jen bude tlačit na to, aby nevystoupaly nad limit daný růstem HDP. Zatímco ČSSD, která se bude muset posouvat doleva, je krotit chtít nebude s vysvětlením, že se na současné konjunktuře musí podílet všichni. A nebude proti vyššímu rozpočtovému schodku na jejich krytí.

Jak si získat penzisty

Voliče lze získat i ztratit také podle toho, co se v následujících letech začne dít s důchody. Ať již jde o parametrické úpravy týkající se jejich bezprostředního růstu, nebo o náznaky reforem, které mají nově vymezit například míru solidarity v penzijním systému. O tvrdý souboj půjde už proto, že oba koaliční partneři mají jádro voličů mezi lidmi staršími padesáti let, kteří také pečlivě sledují, zda jim stát nezvyšuje hranici pro odchod do penze. Rýsuje se i názorový spor o celkové výdaje. Zatímco Babiš, respektive jeho ekonomický poradce Jaroslav Ungerman, nechce do systému dávat o mnoho více peněz než nyní, sociální demokraté a jejich zástupci v "penzijních" komisích v minulosti opakovaně upozorňovali, že výdaje na důchody brané jako podíl na HDP jsou v Česku v porovnání s vyspělou Evropou nízké. A měly by o několik procent, tedy o desítky miliard korun, narůst.

Vznik další komise pro penzijní reformu, který připravené programové prohlášení vlády předesílá, proto bude začátkem ostrého střetu, do něhož budou zasahovat další politické strany. Pečlivě sledovanou záležitostí ovšem bude i slíbený růst platů zdravotnického personálu a především učitelů, kterým mají stoupnout až o polovinu. Opět jde o společnou prioritu ANO 2011, ČSSD i KSČM, její naplnění ale bude limitovat stav státních financí včetně efektivity daňové soustavy.

Daně až jako předvolební hit

Podoba programového prohlášení naznačuje, že o daních se v prvních okamžicích zbytečně mluvit nebude. Stále totiž vítězí Babišova idea: daně není potřeba zvyšovat, stačí je lépe vybírat. Situace se ale rychle změní ve dvou případech. Pokud se přiblíží předčasné sněmovní volby nebo když ekonomika přestane růst a ve státní kase začnou chybět peníze.

Pro ČSSD je těžké zůstat v opozici: Babiš sestavil sociálnědemokratický vládní program.

ČSSD si pak automaticky vzpomene na své dřívější návrhy, hlavně na zavedení sektorové daně pro velké firmy, zejména banky a telekomunikační společnosti. ANO 2011 je zásadně proti. Jednak z obavy, že by firmy vyšší daně jen přenesly v cenách na své zákazníky. A jednak z důvodu, že v budoucnu by vyšší daně mohly dopadnout na další velké společnosti, jako je Agrofert, který Babiš vybudoval a má ho nyní zaparkovaný ve svěřenském fondu. Protože levice má v záloze odstupňování daňových sazeb placených podniky podle výše obratu. Ostrý střet může přijít u zdanění příjmů lidí. Zatímco ANO chce z výdělků nad 1,4 milionu korun ponechat odvod ve prospěch státu na dnešní úrovni, ČSSD má plány na jeho zvýšení. Babiš v tomto případě bude mezi mlýnskými kameny: jeho levicoví voliči proti vyšším daním pro bohaté nic namítat nebudou, sympatizanti, kteří k němu přešli zprava, se něčemu takovému brání.