Andrej Babiš si dal cíl, že chce vyjednat zrušení kvót na přijímání uprchlíků. Ukazuje se ale, že to nemá úplně jednoduché, důležití státníci se s ním nechtějí setkávat. Oficiálně proto, že je předsedou vlády bez důvěry.

"V případě Babiše lze sice předpokládat, že ANO zůstane páteří jakékoliv budoucí vlády, jeho vyjednávací pozice je ale každopádně oslabená. Lhostejno co si o tom myslíme my, tady u nás doma, ve vyjednávání se každý argument hodí a tady ten se přímo nabízí," říká v rozhovoru pro HN bývalý diplomat a první náměstek ministra zahraničí v letech 2010 až 2014 Jiří Schneider, který je nyní ředitelem Aspen Institute Central Europe.

Jak velkou překážku může vládnutí bez důvěry představovat pro mezinárodní vztahy země? Je to opravdu jasná červená pro to setkat se s předsedou takové vlády a cokoliv s ním dojednat?

Otázka je, jaké limity taková situace dává. Pokud je to krátkodobá záležitost a ví se, že je za 14 dní hlasování o důvěře, je to zcela rutinní situace, zejména při setkáních v rámci Evropské rady, tam to žádný problém není. Pokud to ale trvá déle, není to určitě příjemná záležitost.

Já jsem něco podobného ve své pozici nezažil. Víme ale, jakým zásadním způsobem ovlivnil pád vlády výkon českého předsednictví. V té době jsem ve státní správě nebyl, ale je to známá historie. V okamžiku, kdy padne vláda, její vyjednávací síla se zmenší.

V případě Babiše lze ale předpokládat, že ANO zůstane páteří jakékoliv budoucí vlády, takže to je zase trochu jiná situace. Jeho vyjednávací pozice je ale každopádně oslabená. Zejména to může využít kdokoliv z protihráčů. Lhostejno, co si o tom myslíme my, tady u nás doma, ve vyjednávání se každý argument hodí a tady ten se přímo nabízí.

A proč si myslíte, že se s Babišem potkali a jednali rakouský kancléř Kurz nebo finský premiér Juha Sipilä, ale třeba francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německá kancléřka Angela Merkelová ne? Je tam rozdíl ve velikosti státu, nebo je to rozdíl v přístupu či ideologické spřízněnosti?

Neznám pozadí těch schůzek, ale z toho, co o tom vím, si nejsem jistý, jestli to (návštěvy Babiše v Rakousku a Finsku - pozn. red.) nebyla pouze neformální jednání na pracovní úrovni, a ne plnohodnotné bilaterální návštěvy.

Myslím si, že německý a francouzský protokol pracuje s určitou standardní úrovní takové státní bilaterální návštěvy.

Je pro tyto zahraniční partnery větší problém, že premiér nemá důvěru, nebo že je trestně stíhaný?

Platí tady to, co jsem řekl. Pokud se cosi vyjednává, teď nemluvím o bilaterálním vyjednávání, ale v rámci Evropské unie, jakékoliv smítko v oku toho druhého je vhodný argument pro to, aby oponenti ve vyjednávání získali navrch. Podstatné je, že tu není vláda s perspektivou, že bude určovat politiku v dohledné době. Nejde jen o premiéra, ví se, že ve vládě nastanou personální změny, a to je důležité. Věci, které se vyjednají na premiérské úrovni, dále dojednávají ministři jednotlivých resortů, a jestliže se neví, kdo na české straně bude například ministrem vnitra nebo spravedlnosti, je těžké cokoliv předjednat. A to - i když odhlédneme od jakýchkoliv emocí - vyjednávání limituje.

A dá se čekat, že třeba po změně vlády, poté co Miloš Zeman znovu pověří Andreje Babiše sestavením nové vlády, se tahle situace změní mávnutím kouzelného proutku, nebo se bude čekat opravdu až na důvěru a popřípadě na nějakou dobu vládnutí, než si partneři ověří, že je vláda opravdu funkční a bude tady chvíli vládnout?

Záleží na imagi, jakou ta země má a jakou vytváří. Pokud dlouhodobě vysílá signály, že je tvůrcem kompromisů, není problém s ní jednat a nezpůsobí to nějaké otřesy. Třeba Belgie neměla vládu přes rok a vlastně to nenarušilo nějaký rutinní systém vládnutí. Měli ale štěstí, že to nebylo v době, kdy by se vyjednávaly nějaké klíčové věci jako například finanční perspektiva na více let. U země, která dělá často verbálně silná prohlášení, se samozřejmě čeká, že bude mít i podobně silnou politiku, to znamená konkrétní věci, rozhodnutí na legislativní úrovni nebo na úrovni rozpočtové, a to tady skutečně očekávat nelze, zejména ve věcech, v kterých hraje roli parlament. Tam je potom strašně důležité, jestli je v parlamentu stabilní většina.