Hlavní evropské banky jsou nejen mnohem menší než jejich američtí konkurenti, ale také s nimi nedrží krok v ziskovosti. Podle expertů je proto jenom otázkou času, kdy se na starém kontinentu roztočí nové kolo fúzí a akvizic v bankovním sektoru.

Během uplynulých 10−15 let se několikrát spekulovalo o spojení italské UniCredit Group s francouzskou Société Générale (SocGen). Podle listu Financial Times se o tomto "sňatku" nyní začíná opět uvažovat. Vznikl by tak největší peněžní dům eurozóny s aktivy kolem 2,5 bilionu eur. Přibližně tolik nyní spravuje evropská jednička, britská HSBC Holding, těsně za ní je francouzská BNP Paribas.

Financial Times s odkazem na důvěryhodný zdroj sdělily, že UniCredit a SocGen oficiální jednání o spojení sice nezahájily, ale jejich vedení o možné fúzi diskutovalo.

Centrála UniCreditu v Miláně se k tomu odmítla vyjádřit. SocGen popřela, že by její představenstvo o potenciálním spojení diskutovalo.

Francouz Jean-Pierre Mustier, který stojí v čele UniCredit Group od července 2016 (a podstatnou část své kariéry strávil u SocGen), se nikdy netajil tím, že je zastáncem bankovních fúzí v Evropě. A právě svoji bývalou banku považuje za "ideálního partnera" pro UniCredit.

Sloučení by Italům poskytlo nové možnosti na trhu investičního bankovnictví ve střední a východní Evropě. Francouzi by zase měli prospěch z velice silného postavení, které si UniCredit vybudoval v korporátním bankovnictví a retailu doma a v Německu, konstatuje ve své zprávě investiční banka Jefferies. Podle ní by fúze měla smysl, ale současně by zřejmě narazila na překážky. Především je to nejistá politická situace v Itálii, která již způsobila, že bankám stouply náklady kapitálu − především úročení dluhopisů.

UniCredit Bank, která začátkem minulého roku navýšila kapitál o 13 miliard eur, stále dává do pořádku své hospodaření. Hlavně musí dále snižovat podíl špatných půjček ve svém portfoliu. Jeanu-Pierru Mustierovi to podle expertních odhadů potrvá nejméně do poloviny příštího roku.

Ani SocGen není v současné době v takovém stavu, aby se mohla bez rizika pouštět do rozsáhlé fúze. Navíc byla vyšetřována kvůli několika aférám: agentura Reuters  včera večer uvedla, že za uplácení libyjských úředníků v éře Kaddáfího a kvůli manipulacím s klíčovou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR bude muset banka zaplatit miliardu dolarů. V důsledku vyšetřování afér akcie SocGen od počátku letoška ztratily 13 procent. Investory zneklidnila jak hrozba pokut, tak slabší výsledky investiční divize.
 
Případné spojení UniCreditu a SocGen by zamíchalo tuzemským bankovním žebříčkem. Vznikla by zde nová největší finanční skupina a ze své pozice by podle objemu aktiv odsunula dlouholetou jedničku, ČSOB. Podle výsledků ke konci března by se aktiva dvou spojených subjektů – Komerční banky, ve které vlastní SocGen většinový podíl, a UniCredit Bank – pohybovala na úrovni 1,7 až 1,8 bilionu korun. Současná jednička trhu, skupina ČSOB, obhospodařuje majetek asi za 1,5 bilionu korun, druhá Česká spořitelna za 1,3 bilionu korun. Spojená banka v tuzemsku by obsluhovala přes dva miliony klientů. Výrazně více by jich sice nadále měly Česká spořitelna a ČSOB, ale po fúzi by se k nim nová společnost více přiblížila.

S přispěním Olgy Skalkové

SROVNÁNÍ UNICREDITU A SOCIÉTÉ GÉNÉRALE