Pokud chcete mít loajální čtenáře, musíte je vtáhnout do tvorby obsahu a nabízet jim důvěryhodné zpravodajství a názory. Zní to jako něco, na čem žurnalistika stála víceméně vždycky, ale je to shrnutí hlavních názorů z letošního setkání světových vydavatelů v Lisabonu. Řešily se na něm narušená důvěra čtenářů, technologický tlak, ztenčování příjmů i politické útoky. A stejně jako loni ve Vídni, i letos v Lisabonu leckdo doufal, že se podaří zkopírovat zkušenost amerického deníku The Washington Post, kterému jednak pomáhá technologický miliardář Jeff Bezos v roli investora a jednak Donald Trump. Čím víc prezident na redakci útočí, tím víc předplatitelů deník získává.

Každý den si čtenáři mohou vybírat z tuny informací v elektronických médiích. Zpráv je tolik, že je člověk nestihne všechny pobrat. Klíčová otázka tedy je: co mu nabízí konkrétní redakce, aby si pro denní přehled o světě vybral zrovna její produkci? Může jí věřit? A nedočte se ve výsledku ten samý balast, který už viděl na Facebooku? Je vůbec nutné platit novináře za to, co dokáže udělat stroj, a navíc bez překlepů? V anglosaském světě se rozmáhají automatizované skripty na psaní zpráv. Robot může sepsat sportovní nebo burzovní výsledky, BBC letos podobně na sociálních sítích prezentovala výsledky Oscarů. Stroj ovšem zatím neumí datům, která poskládá dohromady, dodat kontext a interpretaci. K tomu je potřeba člověk. Zatím.

Problém je také v tom, že jsou média čím dál víc závislá na platformách, jež nemají pod kontrolou. Pokud šíření vašeho obsahu stojí a padá s Facebookem, nastanou vám těžké časy pokaždé, kdy Zuckerbergova firma změní algoritmy, obchodní strategii nebo dostupnost svých služeb.

Americká výzkumnice Emily Bellová prezentovala výsledky rozsáhlé studie, které se zúčastnilo na tisíc amerických a kanadských redakcí. Šestaosmdesát procent respondentů je přesvědčeno, že sociální sítě rozmělnily důvěru v produkci novinářů. Zároveň ovšem 41 procent redakcí přiznalo, že právě kvůli rozvoji sociálních sítí přistoupily k velkým změnám v přípravě zpráv. Dalších 42 procent připustilo "menší" úpravy.

Naprostá většina redakcí se tedy alespoň částečně přizpůsobila platformám, které jejich produkci podtrhly nohy. To jim ale nebrání souběžně navrhovat, aby se ty samé sociální sítě finančně podílely na podpoře kvalitní žurnalistiky. Média strčila hlavu do oprátky a teď doufají, že ten, kdo je škrtí, jim dá alespoň napít.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Co by měla média dělat, aby získala zpět ztracenou důvěru?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru