Pokud chcete mít loajální čtenáře, musíte je vtáhnout do tvorby obsahu a nabízet jim důvěryhodné zpravodajství a názory. Zní to jako něco, na čem žurnalistika stála víceméně vždycky, ale je to shrnutí hlavních názorů z letošního setkání světových vydavatelů v Lisabonu. Řešily se na něm narušená důvěra čtenářů, technologický tlak, ztenčování příjmů i politické útoky. A stejně jako loni ve Vídni, i letos v Lisabonu leckdo doufal, že se podaří zkopírovat zkušenost amerického deníku The Washington Post, kterému jednak pomáhá technologický miliardář Jeff Bezos v roli investora a jednak Donald Trump. Čím víc prezident na redakci útočí, tím víc předplatitelů deník získává.

Každý den si čtenáři mohou vybírat z tuny informací v elektronických médiích. Zpráv je tolik, že je člověk nestihne všechny pobrat. Klíčová otázka tedy je: co mu nabízí konkrétní redakce, aby si pro denní přehled o světě vybral zrovna její produkci? Může jí věřit? A nedočte se ve výsledku ten samý balast, který už viděl na Facebooku? Je vůbec nutné platit novináře za to, co dokáže udělat stroj, a navíc bez překlepů? V anglosaském světě se rozmáhají automatizované skripty na psaní zpráv. Robot může sepsat sportovní nebo burzovní výsledky, BBC letos podobně na sociálních sítích prezentovala výsledky Oscarů. Stroj ovšem zatím neumí datům, která poskládá dohromady, dodat kontext a interpretaci. K tomu je potřeba člověk. Zatím.

Problém je také v tom, že jsou média čím dál víc závislá na platformách, jež nemají pod kontrolou. Pokud šíření vašeho obsahu stojí a padá s Facebookem, nastanou vám těžké časy pokaždé, kdy Zuckerbergova firma změní algoritmy, obchodní strategii nebo dostupnost svých služeb.

Americká výzkumnice Emily Bellová prezentovala výsledky rozsáhlé studie, které se zúčastnilo na tisíc amerických a kanadských redakcí. Šestaosmdesát procent respondentů je přesvědčeno, že sociální sítě rozmělnily důvěru v produkci novinářů. Zároveň ovšem 41 procent redakcí přiznalo, že právě kvůli rozvoji sociálních sítí přistoupily k velkým změnám v přípravě zpráv. Dalších 42 procent připustilo "menší" úpravy.

Naprostá většina redakcí se tedy alespoň částečně přizpůsobila platformám, které jejich produkci podtrhly nohy. To jim ale nebrání souběžně navrhovat, aby se ty samé sociální sítě finančně podílely na podpoře kvalitní žurnalistiky. Média strčila hlavu do oprátky a teď doufají, že ten, kdo je škrtí, jim dá alespoň napít.