Spojené státy americké riskují, že mezi nimi a klíčovými spojenci vypukne obchodní válka. Bílý dům včera oznámil, že ode dneška zavádí pětadvacetiprocentní clo na dovoz oceli a desetiprocentní na dovoz hliníku z Evropské unie, Kanady a Mexika. Tato bariéra platí zhruba dva měsíce například pro Japonsko, Čínu nebo Jižní Koreu.

Evropská komise, jež se snažila s Američany sjednat trvalou výjimku, netají své rozladění. "Rozhodnutí USA mě velice zneklidňuje. Jsme přesvědčeni, že jednostranná cla jsou neopodstatněná a v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace," reagoval její předseda Jean-Claude Juncker. Podle něj jde o "jasné ochranářství", a Brusel se proto obrátí se stížností na ženevský sekretariát WTO.

Dovozní cla v rámci svých rozsáhlých pravomocí v zahraničním obchodě schválil prezident Donald Trump s odůvodněním, že je povinen střežit pracovní místa pro Američany. Postihnou evropský vývoz v hodnotě kolem 6,4 miliardy eur, sdělil Brusel. Další Trumpův argument, že dovozní cla jsou v "zájmu národní bezpečnosti Spojených států", považuje bruselská komisařka Cecilia Malmströmová, odpovědná za obchodní záležitosti, za zcela absurdní.

Evropská komise je připravena přijmout odvetná opatření − uvalit dodatečné clo například na dovoz vybraných amerických potravin, motocyklů Harley-Davidson či rekreačních plavidel. Podle předběžných údajů by se její sankce mohly týkat amerického dovozu za 2,8 miliardy eur.

Spojené státy si podle ministra obchodu Wilbura Rosse obchodní válku s Evropou nepřejí. "Dojde-li k eskalaci, stane se tak kvůli tomu, že se Evropská unie rozhodne k odvetě," prohlásil Ross v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro. Včera v telefonickém rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že USA budou dále pokračovat v obchodních jednáních. Zaprvé s Mexikem a Kanadou, s nimiž mají podepsánu Severoamerickou dohodu o volném obchodu, a pak s Evropskou komisí. "Podle našeho názoru existují i další otázky, které se musí vyřešit," cituje ministra Rosse agentura Reuters.

O jaké otázky půjde, Ross neřekl, ale s velkou pravděpodobností se bude jednat o amerických clech na dovoz aut, případně o zavedení dovozních kvót. Takový krok by Evropskou unii bolel mnohem více než nově uvalená ocelářská cla. Auta představují zhruba desetinu exportu z EU do Spojených států.

Význam oceli je mnohem nižší. Země Evropské unie během uplynulých pěti let do USA vyvážely železo a ocelářské výrobky v hodnotě 6−7,5 miliardy eur. Tyto položky loni představovaly 1,7 procenta celkového vývozu z EU, který v roce 2017 činil téměř 376 miliard eur.

Odkud USA dovážejí nejvíce oceli

 

Zavedení ocelářských cel se z pohledu celkového obchodu proto může jevit jako okrajová záležitost. Avšak nejde o strohá čísla. Americký krok přibližuje nejen Evropu, ale celý svět k obchodní válce, neboť hrozí, že vyvolá řetězovou reakci. O pádné odpovědi Američanům se už nějaký čas mluví například v Japonsku. Čína je zatím o poznání zdrženlivější.

Americká cla na dovoz oceli pocítí i domácí výrobci. USA pro ně představují největší odbytiště hned po Evropské unii. Tam směřuje přibližně 80 procent tuzemského vývozu oceli, do Spojených států tři procenta objemu. V minulém roce dodali čeští výrobci do USA ocelové produkty téměř za pět miliard korun, uvádí zdejší Ocelářská unie.

Uvalení pětadvacetiprocentního cla podle Tomáše Telú­cha, prezidenta Asociace výrobců ocelových trubek, poškodí konkurenceschopnost tuzemské oceli na americkém trhu. "Americký protekcionismus bude mít na naše firmy bohužel i nepřímý dopad, neboť se část dovozů určených pro americký trh přesměruje na otevřený trh Evropské unie," podotýká Daniel Urban, statutární ředitel Ocelářské unie.