Uplynulý rok byl rokem obratu. Po období 2012−2016, kdy světové výdaje na zbrojení stagnovaly, či dokonce klesaly, loni nastala změna. Doba, kdy četné země − zejména USA a jejich evropští spojenci v NATO − po finanční krizi roku 2008 škrtaly své výdaje, je pryč. V roce 2017 státy na zbraně, vojenský materiál či mzdy vojáků celkem vynaložily přes 1,73 bilionu dolarů, meziročně o 1,1 procenta více. A vše nasvědčuje tomu, že v následujících letech se vojenské rozpočty budou zvyšovat mnohem rychlejším tempem.

"Po víceleté pauze vynucené ekonomickými okolnostmi je zřejmé, že ve světě se znovu nebezpečně roztáčí zbrojní kolo," míní Pieter Wezeman, expert Stockholmského ústavu pro výzkum otázek míru (Stockholm International Peace Research Institute, SIPRI).

Příčin, proč tomu tak je, jmenuje instituce několik. Svět, který naposledy zvyšoval zbrojní výdaje v období 1999−2011, začíná více utrácet na armády v době, kdy dvě země − Sýrii a Jemen − devastuje krutá občanská válka. "V Jemenu a Sýrii se odehrává největší humanitární katastrofa. Vinu za to nesou i zahraniční dodavatelé zbraní," tvrdí na serveru BBC News Oliver Feeley-Sprague, expert Amnesty International na zbrojní obchod. Na globální politickou scénu se navíc vrací stará rivalita mezi Spojenými státy americkými a Ruskem. V Asii se vojensky rozpíná Čína, jejíž vojenské ambice s velkým znepokojením sledují Indie, Vietnam, Japonsko a další země regionu. Nadále nejistý je vývoj na Korejském poloostrově, byť komunistická Severní Korea slibuje, že se zcela zřekne jaderných zbraní.

Hlouběji do kapsy sahají evropské státy NATO

Ve světě za obranu nejvíce utrácejí USA. Jejich daňové poplatníky loni přišla na 610 miliard dolarů, zhruba stejně jako v roce 2016. Letos ale Kongres vojákům přidal 90 miliard, takže americké zbrojní výdaje stoupnou na rekordních 700 miliard dolarů a v příštím roce se dále zvýší.

Suma, kterou Spojené státy loni daly na zbrojení, odpovídá 3,1 procenta jejich hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v roce 2008 to bylo 4,2 procenta. Washington naléhá také na své evropské spojence v NATO, aby splnili svůj závazek, podle kterého by měly obranné výdaje v poměru k HDP odpovídat dvěma procentům.

Svět opět zbrojí

Uvedený závazek, schválený na summitu NATO ve Walesu v září roku 2014, většina evropských členů paktu neplní. Nejen Česko, ale například také Německo. Největší a nejsilnější ekonomika v Evropské unii dává na obranu 44,3 miliardy dolarů, což odpovídá 1,2 procenta HDP. Spolková kancléřka Angela Merkelová slíbila, že do roku 2025 to bude půldruhého procenta.

Splnit dvouprocentní závazek považují němečtí politici za zcela nereálné. "To bychom museli Bundeswehr skoro zdvojnásobit. Kde na to vzít?" táže se Hans-Peter Bartels, pověřenec Spolkového sněmu pro ozbrojené síly. A samotná kancléřka se nedávno nechala slyšet, že zmíněná dvě procenta nejsou žádné dogma.