Zákaz kouření v restauracích a barech před rokem vyvolal obavy majitelů podniků, že jim nová norma vyžene zákazníky. Dnes oslovení hospodští zejména z větších měst potvrzují, že žádné větší změny nepociťují. "Po zavedení zákona se nic významného nestalo, ale mírně negativní posun jsem zaznamenal. Proměnila se klientela, ti, kteří chodili dřív, už moc nechodí. Ty ale vystřídali noví zákazníci," řekl provozovatel brněnské kavárny Trojka Petr Uchytil. 

Podobně hovoří i další majitelé barů či restaurací. "Obavy jsem samozřejmě měl, ty měl snad každý hospodský. Úbytek hostů jsem ale zaznamenal jen minimálně," řekl provozní a majitel České pivnice v Příbrami Roman Mašek. Podle něj sice kuřáci zpočátku "breptali", ale za současného letního počasí využívají velké terasy. "Hlavně pro obsluhu je to mnohem lepší prostředí," dodal Mašek. 

Na co si v souvislosti se zavedením protikuřáckého zákona stěžují jak majitelé podniků, tak lidé z blízkého okolí, jsou hlučné skupinky kuřáků před hospodou. "Za jediný negativní dopad bych považovala jejich tendenci rušit noční klid," uvedla barmanka Katarína Péliová z pražského baru Bukowski’s. 

Po roce čísla ukazují, že se po zavedení zákazu kouření snížila spotřeba piva i cigaret, nejedná se však o žádné razantní změny. Spotřeba cigaret klesá dlouhodobě a také úbytek za poslední rok je v souladu s trvalým trendem. Na něm se podepsala také rostoucí obliba elektronických cigaret, razantní odklon od klasického tabáku však nenastal. Průzkum 1. lékařské fakulty ukazuje, že kuřáci sice omezili spotřebu cigaret v restauracích, dokážou to však "dohnat" jinde. Dotazování u 131 respondentů ukázalo, že před zavedením zákona dokázali při posezení v hospodě vykouřit v průměru pět cigaret. To už nyní nemohou, zato jejich spotřeba na ulici vzrostla z necelých dvou cigaret za den téměř na pět. Spotřeba doma či v práci se příliš nezměnila. 

Průměrná spotřeba tak u kuřáků klesla z původních 17 na 15,5 cigarety, výběr daně z tabákových výrobků se podle ministerstva financí naopak zvýšil. "Důvodem růstu inkasa bylo hlavně zvýšení sazeb daně od ledna 2017 a pravděpodobně i rychleji rostoucí spotřební výdaje na tabákové výrobky," uvedlo ministerstvo. 

Že se nedá hovořit o razantním poklesu spotřeby cigaret, potvrzují i výrobci. Česká pobočka Japan Tobacco International, která vyrábí například značku Camel, potvrdila, že spotřeba cigaret klesá dlouhodobě, a nikoliv v souvislosti s protikuřáckým zákonem. "Lze se jen dohadovat, zda je tento pokles zapříčiněný dalšími vlivy na trhu," uvedl mluvčí firmy Jiří Hauptmann.

Dopad zákona naopak pociťují výrobci piva. Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ohlásil první propad v produkci piva roku 2011, kdy se trh vypořádával s finanční krizí. Pro hospodské stále navíc platí nepříjemný trend, že čím dál tím více piva na domácím trhu se prodá v obchodech ve formě lahví a plechovek, čepované pivo je na ústupu. V současné době proteče přes pípy 38 procent veškeré spotřeby piva. Také to dávají výrobci piva do souvislosti se zavedením protikuřáckého zákona. "Loňský rok pro nás nebyl úspěšný, za špatné výsledky mohou ve velké míře regulace, které komplikují podnikatelům živnost a dopadají na českou pivní kulturu," uvedl před měsícem předseda ČSPS František Šámal.

Dopady zákona tak pocítily zejména venkovské hospody. Některé z nich musely skončit, jak vyplývá například z průzkumu, který si na sklonku loňského roku udělal Plzeňský Prazdroj. Hovoří přitom o stovkách odběratelů z venkova, kteří během uplynulého roku skončili. Nelze však říct, do jaké míry to má na svědomí zákaz kouření, na provozovatele v poslední době dopadly další povinnosti, které jim stěžují podnikání, zejména elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení. Všechny obnášejí zvýšené nároky na administrativu, čas a pracovní sílu. EET navíc znamená nákup elektronické pokladny, platby za připojení k internetu a za pronájem systému EET poskytovateli služby. Přesto oslovení vesničtí hospodští říkají, že finanční ztrátu jim přináší i protikuřácký zákon.

"Nelíbí se mi to, byl jsem a jsem proti tomu. Devadesát procent lidí byli kuřáci a finančně se mi to určitě nevyplatilo," uvedl majitel hospody Na Růžku v Dětmarovicích, který si nepřál uvést své jméno. 

Zákonodárci však po roce hodnotí zákon kladně. Svědčí o tom i to, že v úterý zamítli návrh na zmírnění zákona, který by umožnil zřízení kuřáren bez obsluhy nebo povolil kouření v těch nejmenších barech či hospodách. Argumentem mohl být i výsledek průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který říká, že zákaz kouření podporuje 71 procent lidí. Zcela ho odmítá jen 12 procent. Přitom podle průzkumu kouří asi čtvrtina lidí, takže se za zákaz musela postavit i část kuřáků. Ti si podle průzkumu díky zákonu více uvědomují, že zapálenou cigaretou omezují svobodu nekuřáků. Zatímco před šesti lety to přiznávalo 28 procent kuřáků, letos už jich je 41 procent.

Dalším argumentem mohlo být i nedávné zveřejnění lékařské statistiky, která říká, že v nemocnici skončilo méně pacientů s infarktem, dalšími srdečními chorobami či astmatem. Čísla Národního registru hospitalizovaných hovoří o třináctiprocentním poklesu případů infarktu. "Nemoci jako rakovina nebo chronická obstrukční plicní nemoc, způsobené pasivním kouřením, budou klesat až po letech. Ale prakticky hned klesá počet srdečních infarktů, a to hlavně u mladých do 60 let," uvedla Eva Králíková, vedoucí pražského Centra pro závislé na tabáku na 1. lékařské fakultě.