Nenápadný rodinný domek v postranní ulici obce Zvole na Šumpersku se od sousedních stavení zvenku nijak neliší, uvnitř je ale vše jinak. Pod přístřeškem na dvorku stojí německý obrněnec z druhé světové války, vedle něj nová kapota na německý polopásový tahač. Na protější straně parkuje americký vojenský Ford z doby korejské války s otevřeným víkem motoru, který se houpe na zvedáku před autem. Ve stodole s velkou přístavbou jsou zákoutí plná vojenských motorek, aut, tahačů a dalších vozidel spolu s kanystry, koly, částmi motorů a dalším příslušenstvím.

"Nevím přesně, kolik toho je, evidenci jsem přestal vést po pětadvacátém vozidle," říká Vladimír Léhar, který zajímavou sbírku vybudoval. Válečné stroje jedenašedesátiletého muže už čtvrtstoletí také živí. Soukromým sběratelům těchto vozidel dodává náhradní díly do celého světa. "Co bylo možné vyrobit před 70 nebo 80 lety, se musí v dnešních podmínkách s dnešními stroji dát vyrobit taky. Je to jen otázka vůle a peněz," říká. U různých firem v regionu nechává vyrábět kola, karoserie, mechanické díly i části motoru. "Když dostanu do ruky zpětné zrcátko, jsem schopen vyrobit zbytek vozu," dodává.

Loni předal živnost i sbírku svému dvaadvacetiletému synu Janovi, který je absolventem automobilní střední školy v nedalekém Zábřehu. "Řídit jsem se naučil v jedenácti letech tady na tom Fordu, který teď renovujeme. Po třiadvacetileté službě už to potřeboval," svěřuje se nástupce v čele rodinného byznysu.

Zájemci mohou ve Zvoli pořídit náhradní díly na německé druhoválečné motorky BMW a Zündapp, na vojenské osobní vozy Volkswagen a jejich obojživelné verze i na pozoruhodnou pásovou motorku vyvinutou pro výsadkáře. Vedle toho Léhar pracuje na zakázkových renovacích mnohem větších strojů, hlavně polopásových tahačů a obrněných transportérů. Nejznámějším z nich je takzvaný "hakl", bez nichž se ve filmech o druhé světové válce obejde málo­která bojová scéna.