Není ten cestovatel, který spí v buši zavěšený na stromě. Na druhou stranu Jana Novotného, ředitele komerčního bankovnictví a člena představenstva Monety Money Bank, neláká uzavřený rekreační resort, ve kterém mají hosté k dispozici chlazené ručníky. Podle jeho zkušeností je nejdůležitější délka pobytu. Ta podstatně ovlivňuje prožitky z cesty.

"Důležité je žít v zemi dlouho. Pravé pochopení a poznání přichází až tak po čtyřech měsících, do té doby je tam člověk jen jako turista. Všechno přepočítává na koruny, porovnává nebo vzpomíná, kolik je doma hodin. Podstatné je se přepnout do režimu dané země," tvrdí bankovní manažer, který déle než rok pobýval ve Švýcarsku a Singapuru. "Když se seznámím s místními lidmi, žiji s nimi, pak mám teprve autentický zážitek."

V současné době, prý jak je starší, preferuje soukromé cesty, vzdále­né destinace, a tím pádem i jiná časová pásma. "Vrhne mě to do jiné reality," naznačuje, že je také fanda delších letů. A to nemusí nutně sedět v byznys třídě. "Miluji ten pocit, když hučí letadlo, všichni usnou a já jdu uličkou a pozoruji, jak spí. Když vnímám hukot letadla, tak vím, že mě čeká dobrodružství. To mám rád."

Švýcarsko: Když byl Čech na Západě exotem

jarvis_5b0e68a5498eebb2b8aabeba.jpeg
Foto: Shutterstock

Tři roky studoval Jan Novotný francouzštinu a historii ve Švýcarsku. Na tuto svoji první velkou cestu vyrazil v 18 letech a bez jakéhokoli finančního zajištění. Na studia a pobyt si vydělával u pásu, jako skladník, uklízeč a podobně. Především poznal zemi podle svých cestovatelských měřítek. Byl tam tak dlouho, že přestal uvažovat po česku… I když ne naprosto.