Páteční start evropského nařízení na ochranu osobních údajů známého pod zkratkou GDPR nezasáhl jen do života občanů EU a do fungování zdejších firem či úřadů. Americké internetové korporace Google a Facebook, které v Evropě působí, už čelí hrozbě pokut bezmála za 200 miliard eur kvůli údajnému podcenění nových pravidel.

Vedle toho se Evropané už od pátku nemohou dostat na zpravodajské weby, jako je Los Angeles Times či Chicago Tribune. Celkem se jedná o 12 on-line deníků. Těm se zatím nepovedlo upravit své systémy podle požadavků GDPR. Díky nim mohou lidé například nově zakázat sledování svého chování na dané internetové stránce. Aby zmíněná média neporušila evropská pravidla, preventivně stránky zablokovala, než problém vyřeší.

Portály jsou sice americké, protože se ale unijnímu nařízení musí podřídit všechny světové firmy, které na občany unie cílí své produkty či služby, dodržování GDPR se nevyhnou. "Problémem se zabýváme a hledáme řešení, jak naši digitální nabídku dostat na trh EU," píše Los Angeles Times na svém webu, na němž se Evropanům zatím zobrazuje jen zmíněná omluva.

3 sekundy

nově Evropanům trvá načtení amerického zpravodajského webu USA Today. Američanům naopak zabere 45 sekund. List svůj portál občanům EU zrychlil, když kvůli GDPR odstranil reklamy a systém na sledování uživatelského chování.

Podobné případy mohou být pro Čechy a další občany EU nepříjemné. Podle odborníků ale představují jen porodní bolesti, které zavádění GDPR provázejí.

Ze strany amerických zpravodajských webů se Evropané dočkali i některých pozitiv. Známý list USA Today například v evropské verzi svého portálu odstranil všechny reklamy a softwarové nástroje na sledování uživatelského chování. "Tím se načítání stránky pro Evropany zrychlilo ze 45 sekund na pouhé tři," upozornil na Twitteru rakouský vývojář Marcel Freinbichler.

Podle amerického experta na otázky digitálního soukromí Deana Kruckeberga udělalo přijetí GDPR z Evropské unie světového průkopníka v důkladné ochraně dat. "Firmám se mohou podobná pravidla nelíbit. Jsou to ale právě podniky, kdo na vytěžování osobních údajů často staví svůj byznys. Proto by měly být regulovány podobnými zákony, jako je GDPR," řekl HN profesor z univerzity v Severní Karolíně, který tento týden spolu se svou kolegyní Katerinou Tsetsurovou vystoupil na pražské konferenci Voices.

Po nedávném skandálu kolem Facebooku, na němž došlo ke zneužití osobních dat téměř 90 milionů lidí, v USA sílí hlasy pro přijetí zvýšené ochrany dat po vzoru Evropy. "Podle mě se nakonec podobného zákona dočkáme i v Americe. Ještě chvíli to ale potrvá," míní Kruckeberg, podle něhož je zatím tamní společnost k ochraně soukromí na internetu netečná.

"Provedli jsme průzkum mezi studenty, kterým jsme předložili různé druhy zpráv. Vůbec je přitom nezajímalo, zda jde o skryté firemní reklamy, fake news, nebo objektivní informace," říká Tsetsurová, která působí na univerzitě v Iowě a stejně jako Kruckeberg se věnuje digitálnímu soukromí. "Pokud se ovšem mladí nezajímají, odkud různé údaje pocházejí nebo jak s jejich vlastními daty zacházejí různé firmy, jsou lehce manipulovatelní. Příkladem je ostatně kauza Facebooku a firmy Cambridge Analytica, při níž došlo k ovlivňování voličského chování," míní profesorka, která dodává, že lidé většinou nemají ponětí, co s jejich údaji podniky provádějí.

Podle obou akademiků se musí školství současnému stavu přizpůsobit a podporovat vzdělávání v mediální a digitální gramotnosti. Tak, aby se u studentů posilovalo kritické myšlení a vědomí toho, jak mohou být osobní údaje za pomoci moderních technologií zneužity.

"Jsme v takovém teenagerském věku, kdy jsme technologiemi uchváceni. Podle mě ale bude k sociálním sítím a dalším podobným technologiím v budoucnu narůstat skepse, která už je u některých lidí na Západě patrná, když například ruší své profily na Facebooku," míní Tsetsurová. "Neznamená to samozřejmě, že se takových služeb zcela vzdáme. Myslím ale, že k nim budeme přistupovat obezřetněji," dodává akademička.

Související