Společnost Sonnentor neporcuje kuřata, nevyrábí párky ani sýry, ale biočaje a biokoření. A věří, že kontrolované ekologické zemědělství je jedinou alternativou k zemědělským monokulturám, nadprodukci a jejich následkům. To by ale nemělo být důvodem, proč firma z jihomoravských Čejkovic, která má matku v Rakousku, nedosáhne na dotace určené na vývoj nových produktů a technologií z Programu rozvoje venkova. Biovýrobce ovšem se svým záměrem narazil − podobně jako některé další firmy, které nemají blízko k Potravinářské komoře a jejím partnerům.

Příslušný dotační titul, který vznikl zásluhou profesní komory, má příznačný název − Spolupráce. HN zmapovaly, jak v praxi funguje. Dotace na inovativní projekty se rozdělují netransparentně, rozhodující jsou subjektivní posudky porotců a to, kdo s kým spolupracuje. Na nastavení takového systému se podílela Potravinářská komora. Její prezident Miroslav Toman má být ministrem zemědělství v příští vládě Andreje Babiše spolu s ČSSD. Funkci zastával už v Rusnokově vládě. V té době se na ministerstvu pracovalo na podrobných pravidlech pro venkovský program na léta 2014−2020. Z něj pak mlékárny, masokombináty, konzervárny či výrobci krmiv během posledních tří let dostali více než tři miliardy korun.

Mnohdy jde o členy Potravinářské komory. Holdingy a podniky, které získaly nejvíc peněz − například Madeta, Olma či Hamé −, mají zástupce v jejím představenstvu. Naposledy se dělila miliarda a dostalo se na 25 firem. Sonnentor a dalších sedm žadatelů měli smůlu, což se dozvěděli letos na jaře.

Titul pro vybrané

◼ Takzvaný Program rozvoje venkova 2014–2020 slouží k rozdělování evropských peněz. Vzhledem k tomu, že český rozpočet do něj přidává stále další prostředky, dotace už více než z poloviny financuje státní kasa.

◼ Program, který spravuje ministerstvo zemědělství, má pomáhat hlavně malým a středním podnikům na venkově. Díky úspěšnému lobbingu Potravinářské komory z něj ale čerpají miliardy na vývoj nových produktů a technologií velké potravinářské firmy, které mnohdy patří k lídrům trhu, a rovněž výrobci průmyslových krmiv.

◼ Velcí zpracovatelé využívají dotační titul Spolupráce. Název se odvíjí od možnosti, kdy se do inovativních projektů firem zapojují výzkumné instituce, nejčastěji Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

◼ Od roku 2015 byly z tohoto titulu rozděleny více než tři miliardy korun celkem na 71 projektů. V průměru dotace na jeden projekt přesahuje 43 milionů. Řada podniků dosáhla na 75 milionů korun, což je nejvyšší přidělená podpora.

Proč se Foodservis nechlubí

"Náš projekt je revoluční. Chceme dělat čaje s větším podílem ovocné dužniny, což je v tuzemsku unikátní. Ovocné čaje prodávané v supermarketech zpravidla obsahují jenom aromata. Nálevové sáčky budou navíc z materiálu, který se v kompostech plně rozloží," představuje záměr jednatel Sonnentoru Josef Dvořáček. Jak doplňuje Veronika Mikulicová, která se přípravě projektu po dva roky věnovala, pokryli v něm všechny inovativní prvky. Čili přijdou s novým výrobkem, novou technologií i inovací veškerých procesů.

"Chceme stavět novou budovu. V ní budou nové stroje, které budou umět balit čaje do kompostovatelných obalů a zpracovávat čaje s vysokým podílem ovocné dužniny. Do této řady výrobků chceme přidávat biovitamíny, které jsou pro lidský organismus daleko lépe vstřebatelné než vitaminové náhražky," popisuje Mikulicová chystané inovace. Vzhledem k velké investici se firma ucházela o dotaci 75 milionů korun. To je nejvyšší částka, kterou mohou úspěšní žadatelé z tohoto dotačního titulu dostat. V posledním kole ji získalo pět podniků, mezi nimi Madeta na inovaci výroby sýrů či Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert na inovace při porcování a balení drůbežího masa.

Sonnentor bude muset své plány nejspíš realizovat bez dotace. Zpočátku přitom všechno vypadalo velmi nadějně. Od Státního zemědělského intervenčního fondu, který vše kolem agrárních dotací administruje, dostal projekt v prvním kole zdaleka nejvíc bodů. "Hodnocení v prvním kole je objektivní, kritéria jsou jasně daná. Víc bodů jsme získali i díky tomu, že jsme biovýrobci," vysvětluje Mikulicová.

Před rokem byla s kolegou na odborném semináři v Opočně, který na téma podpory potravinářských inovací pořádalo ministerstvo zemědělství se zmíněným státním fondem a místní mlékárnou Bohemilk, která má za sebou několik dotovaných inovativních projektů. Akce v Opočně se zúčastnil také Tomáš Vacek, jednatel poradenské společnosti Foodservis, která potravinářským firmám pomáhá s projekty na cestě k dotacím. Firma je spojená s Potravinářskou komorou a úzce spolupracuje s pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou. Dotace z titulu Spolupráce je totiž navázaná na zapojení výzkumné instituce. Kombinace Foodservis a VŠCHT dává velkou naději, že žadatel s projektem uspěje.

Foodservis se na svém webu nechlubí referencemi o úspěšných projektech jako jiné poradenské firmy. "Nepovažujeme to za optimální způsob propagace své činnosti," vysvětluje jeho jednatel Vacek. Neodpověděl ovšem na otázku, na kolika projektech z 25 schválených v posledním kole se Foodservis podílel. VŠCHT byla velmi úspěšná. Během existence dotačního titulu spolupracovala v průměru na 66 procentech projektů ze všech schválených, zjistily HN od Státního zemědělského intervenčního fondu.

Komu slouží Foodservis

◼ Po celou dobu sídlí na stejné adrese jako Potravinářská komora v pražských Malešicích. Ta také společnost s ručením omezeným Foodservis před deseti lety založila jako svou servisní organizaci.

◼ Komerční firma pracuje na projektech pro komoru i pro podnikatele. "Cílem je vyvážený a udržitelný ekonomický rozvoj na bázi partnerství a spolupráce," představuje se na svém webu.

◼ Zatímco celou dobu je Foodservis úzce propojený s Potravinářskou komorou, oficiální vlastníci se měnili. V roce 2010 převedla komora vedená Miroslavem Tomanem 70 procent na firmu BDO IT. Ta po necelých třech letech přenechala svůj podíl pražskému advokátovi Martinu Purkytovi. Komora se své majetkové účasti vzdala ve stejné době, svůj třicetiprocentní podíl převedla na advokátní kancelář Hájek Zrzavecký. Od roku 2014 je jediným společníkem Purkyt.

◼ Potravinářská komora ve výroční zprávě za rok 2017 uvádí, že Foodservis je její dceřinou firmou. Na dotaz, proč jako jeho oficiální vlastník vystupuje advokát Purkyt, Toman neodpověděl.

◼ Jednateli Foodservisu jsou Tomáš Vacek a mluvčí komory Dana Večeřová. V dozorčí radě jsou dva zaměstnanci komory. Vacek a Purkyt se zase angažují v byznysu rodiny Tomanových. Oba jsou jednateli firmy Landreal, kterou vlastní Miroslav Toman starší, předlistopadový ministr zemědělství. Prezident Miloš Zeman mu v roce 2015 udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. Landreal chce budovat malé vodní elektrárny na Ohři v Žatci a na Odře ve Strakonicích. Obě města se stavbám usilovně brání.

◼ Rekordních výsledků firma dosáhla v roce 2015, kdy utržila téměř 20 milionů a dosáhla zisku přes pět milionů korun. Rok nato klesly tržby na 8,3 milionu a zisk se propadl na pouhých 12 tisíc, uvedla Večeřová. Historicky nejhorší výsledek vysvětlila "vyvrcholením obecně neutěšené situace v potravinářském průmyslu". Loňská čísla firma zatím nezveřejnila.

Miroslav Koberna z Potravinářské komory, v níž se zaměřuje právě na dotační programy, považuje za přirozené, že u dotačních projektů je hlavním účastníkem VŠCHT. "Je to specializovaná potravinářská univerzita," odůvodňuje. Jestli projekty jsou pak úspěšnější i díky tomu, že se jich při vyřizování dotace ujal Foodservis, prý neví. "Klíčová je role výzkumného pracoviště a není to jen VŠCHT. Úspěšné jsou třeba výzkumné ústavy mlékárenský a pivovarnický. Když umí projekt popsat tak, aby tomu komise rozuměla, má daleko větší šanci, než když se za dva roky objeví projekt, který spíš napíše zemědělský "výzkumák" nebo univerzita, kde je jedno potravinářské oddělení. Na kvalitě projektu je to na první pohled znát," tvrdí Koberna. Oba výzkumné ústavy, které jmenoval, jsou partnery Potravinářské komory.