Skoro dvě pětiny českého exportu, který směřuje do Evropské unie, končí v Německu. Zdejší firmy tam loni vyvezly zboží téměř za 1,4 bilionu korun, meziročně o 7,3 procenta více. Z čísel, která včera zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že závislost domácí ekonomiky na Německu dále vzrostla.

Těsné česko-německé výrobní vazby, jež se následně promítají do vzájemného obchodu, v rozhovoru pro Hospodářské noviny hodnotí Joachim Lang, generální ředitel Spolkového svazu německého průmyslu (BDI). V čele této organizace, zastřešující 40 oborových svazů s více než 100 tisíci firmami a osmi miliony zaměstnanci, stojí od loňského dubna.

"Velice významná spolupráce existuje především v automobilovém průmyslu, v odvětví, které je pro obě země klíčové. Je to dáno nejen počtem výrobních továren v Německu, ale také naším velice rozsáhlým dodavatelským průmyslem, do jehož zásobovacího řetězce jsou zapojeny rovněž firmy z Česka. Loni se poprvé staly největším zahraničním dodavatelem pro německé výrobce motorových vozidel, dříve to byly firmy španělské," zdůrazňuje Joachim Lang.

Firmy, které jsou členy BDI (členství není povinné), si podle Langa spolupráce s českými partnery považují. Na kvalitě dodávek z tuzemska je znát, že v Česku pracují vysoce kvalifikovaní zaměstnanci s velmi dobrým vzděláním.

"Z našeho pohledu je zavedený model německo-české spolupráce velice úspěšný. Německo a Česko patří k průmyslově vysoce vyspělým zemím. Průmysl v Německu přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu 23 procenty, v Česku dokonce 37 procenty," podotýká Lang. Podle něj se oběma zemím daří ve výrobě a exportu zboží s vysokou přidanou hodnotou.

Nejvyšší bod má průmysl za sebou

Údaje přicházející z německého hospodářství jsou stále dobré. Poněkud ale zklamal včera zveřejněný květnový index nákupních manažerů v průmyslu a službách, který proti dubnu klesl o půldruhého bodu na 53,1 bodu. Hodnota nad 50 signalizuje další růst zakázek a výroby.

"Německé hospodářství roste již devátý rok po sobě. Nemůžeme si stěžovat ani na příliv zahraničních objednávek, které byly loni rekordní, včetně těch z východní Evropy. Během jednotlivých čtvrtletí můžeme ovšem pozorovat určité výkyvy. Nejvyšší bod konjunktury máme již za sebou a každý výkyv se tak může jevit jako pokles," říká Lang.

Příliv objednávek pro německý průmysl hodnotí jako "stabilní", což je dobrá zpráva i pro české subdodavatele.

Nižší daně pro německé firmy

Průmyslníci v Německu podle Langa pozorně sledují, jak si v hospodářské politice povede staronová velká vládní koalice. "Pro nás je důležité, že její program klade velký důraz na digitalizaci hospodářství. Vítáme rovněž to, že hodlá prosazovat volný obchod a čelit ochranářství, že chce pracovat na posilování Evropské unie, jejího postavení v globální ekonomice," konstatuje výkonný šéf BDI.

Za žhavé téma považuje zhoršující se postavení Německa v mezinárodní soutěži. "Nejde jenom o daňovou reformu, kterou provedly USA. Nemůžeme přehlížet ohlášené plány na snížení podnikových daní v Británii a ve Francii, což povede k tomu, že sazby v Německu nebudou konkurenceschopné. Takže také my potřebujeme daňovou reformu, jež by podpořila podnikání," je přesvědčen Lang. Německo a celá Evropská unie musí podle něj čelit několika nepříjemným vnějším tlakům. Německé průmyslníky velice zklamal americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím vypovědět jadernou dohodu s Íránem, jejž německé firmy považují za jeden ze slibných růstových trhů.

Ještě větší riziko pro hospodářskou stabilitu však představuje blížící se odchod Británie z Evropské unie. "Tohoto kroku hluboce litujeme. Myslím, že jak Německo, tak Česko by si přály, aby Británie zůstala členem unie," soudí Lang. Firmy v EU by se měly připravit na to nejhorší − "tvrdý brexit", kdy mezi EU a Británií přestanou platit tisíce různých pravidel, jimiž se nyní řídí obchodní a další vztahy.

"To vše u nás vyvolává značnou nejistotu, ale je to velký problém i pro Británii, neboť asi 70 procent jejího exportu míří na evropský kontinent," říká Lang.