Komunisté téměř třicet let po pádu svého režimu stojí nejblíže k moci. Pokud opravdu vznikne menšinový kabinet Babišova hnutí ANO 2011 a ČSSD závislý na jejich pomoci v Poslanecké sněmovně, začnou ovlivňovat podobu vládních kroků. Ať jde o podobu státního rozpočtu, výdaje na sociální programy, peníze na podporu ekonomiky nebo zahraniční politiku včetně vysílání vojáků na zahraniční mise.

Na dohled k centrální exekutivě se paradoxně přiblížili v okamžiku, kdy dosáhli nejhoršího volebního výsledku, a to nejen v polistopadovém období, ale vlastně od samotného založení strany ve dvacátých letech minulého století. Navíc jde o náhlý a vcelku nečekaný propad: mezi volbami v roce 2013 a 2017 přišli skoro o polovinu voličů a místo 741 tisíc hlasů jich obdrželi jen 393 tisíc. Podle agentury Median jejich bývalí příznivci v posledních čtyřech letech odešli jednak k ANO 2011 (a méně k ČSSD nebo Okamurově SPD), hlavně ale přestávají chodit k volbám.

Poslední šance?

To vše naznačuje, že se před komunisty otevírá možná poslední příležitost výrazněji ovlivnit domácí politiku a ekonomiku, protože po dalších volbách už nemusí mít ani dnešních 15 poslanců a naopak se mohou propadnout pod pětiprocentní limit, nezbytný pro vstup do sněmovny. Přitom jejich plány na "opravy" tržní ekonomiky nejsou nijak malé. Standardně mezi ně patří představa o výkupu akcií krachujících podniků a převedení takových firem pod veřejné fondy. Pod ně by mělo být převedeno například i vodárenství.

Komunisté budou moci ovlivňovat podobu státního rozpočtu a tím sociálních výdajů.

Předseda KSČM Vojtěch Filip opakuje, že soukromé vlastnictví není vždy lepší než státní. Současná rozpočtová situace navíc podle komunistů relativizuje dřívější protiargument, že na posilování pozic státu v ekonomice nejsou peníze.